|
...k
|
Malinkou lžičkou,
která nepřesahuje okraj
pradávného hrnku,
míchám kávu
ráno se prodírá zbytkem noci
kostelní zvon opředli pavouci
hedvábnou nitkou,
snad aby tišeji odbil
čtvrthodinku
dávám si zbytky posledního snu přehrát
než ho zapomenu
vytrvale se mi vracíš,
jako bys byla melodií
vytrvale tě nevyháním
od sebe,
ale vyvolávám tvý oči
střípky nebe rámovaný křídou,
abych si tě pamatoval
v těch ránech, který přijdou.
která nepřesahuje okraj
pradávného hrnku,
míchám kávu
ráno se prodírá zbytkem noci
kostelní zvon opředli pavouci
hedvábnou nitkou,
snad aby tišeji odbil
čtvrthodinku
dávám si zbytky posledního snu přehrát
než ho zapomenu
vytrvale se mi vracíš,
jako bys byla melodií
vytrvale tě nevyháním
od sebe,
ale vyvolávám tvý oči
střípky nebe rámovaný křídou,
abych si tě pamatoval
v těch ránech, který přijdou.
01.01.2024 14:03
Hanulka
stimpre : krásné vyznání. Děkuji.
02.01.2014 08:53
Nádhera...a nenech se ovlivnovat cizími úsudky...kýč je sádrový trpaslík ( pro někoho) a ne krásné slovo. Jen dej na svůj cit a intuici......
29.12.2013 12:26
Takový kýč...ten nadpis...:-) Ta báseň je ale skvělá, dámě, k níž se dostala, nebo snad někdy dostane, nezbývá, než závidět...
29.12.2013 11:28
Aidlin
Je úžasná.
29.12.2013 10:55
Moc krásně zachycená atmosféra a taky úžasný pocit spojení s někým milovaným.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.