|
... tak zase jeden Vincent...
 03.12.2013 8 1013(12) 0 |
Letní žár spaluje
klidnou krajinu,
stín se zkracuje
v tuto hodinu.
Lidé lopotí se,
slunce vaří vzduch,
nad stohy shlukují se
mračna černých much.
V blízké vesnici
poledne bije,
koně stojící,
z vozů vypřáhli je.
klidnou krajinu,
stín se zkracuje
v tuto hodinu.
Lidé lopotí se,
slunce vaří vzduch,
nad stohy shlukují se
mračna černých much.
V blízké vesnici
poledne bije,
koně stojící,
z vozů vypřáhli je.
Ze sbírky: VvG
24.06.2015 - 08:49Ignácius J. Reilly: Máš pravdu, tady by byla zcela samoúčelná. Děkuji za komentář.
24.06.2015 - 08:48Amelie M.: Děkuji, myslím že tento typ básní není dobré komplikovat, lepší napsat, co vidím a cítím.
23.06.2015 - 20:57mám pocit, žes použil jednoduché rýmy (expert na to nejsem), přesto mi to vůbec nevadí, tohle mě vážně chytlo, pěkný výjev.. :)
16.10.2014 - 18:33Krásná. Něčím mi připomíná haiku Josy Busona - ne formálně, samozřejmě. Obsahově.
07.12.2013 - 17:35Orionka: Máš pravdu, kdo by hledal v této básni pointu, bude hledat marně, je to jen črta ovlivněná tím krásným obrazem
07.12.2013 - 11:36Formálně velmi propracovaná, taková popisná. Což je na jedné straně plus, vidím ten výjev - obraz úplně plasticky před sebou, ale na druhé straně mi tam něco chybí. Atmosféra vystižená krásně, tak možná nějaká závěrečná tečka, nevím... Tolik čtenářský pocit, který nic nemění na tom, že je to pěkná báseň.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Rovina u Crau : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : dezertér
Předchozí dílo autora : Bárky
