Trošku hádanka, ale asi ne moc těžká.
přidáno 29.11.2013
hodnoceno 4
čteno 1033(17)
posláno 0
Potkala jsem po letech jednu starou známou.
Jako mladá holka jsem s ní trávila dost času.
I v dalších letech jsme si byly docela blízko.
Pak se naše kontakty začaly vytrácet, až úplně přestaly.

Nejdřív jsem ji ani nepoznala.
Vypadala jinak, mnohem smutněji.
„Je to vůbec ona?“ ptala jsem se v duchu a zkusila dělat, že ji nevidím.
Její reakce mě překvapila. Vůbec se neurazila, naopak chodila všude za mnou. Jen se potutelně usmívala a čekala, až si jí konečně všimnu.

„No tak dobře, už tě poznávám,“ vzdala jsem to nakonec. „Kde se tady bereš? Myslela jsem, že tě už nikdy neuvidím.“
„Trochu jsem cestovala,“ usmála se tajemně. „Ale pak jsem zaslechla, že mě sháníš. Copak jsem ti nechyběla? Ani trošku?“
„Ne! Poslyš, já jsem na tvoje výstřelky už trochu stará. Mám svůj život, který plyne v poklidu a pohodě, a nenechám tě, abys mi ho zase rozvrátila. Takhle jsem úplně spokojená.“

„Nesmysl,“ odpověděla a nastěhovala se ke mně. Opravdu jsem ji nezvala, ale ona pozvání nikdy nepotřebovala, byla už taková. Během několika týdnů mi převrátila život vzhůru nohama, jak to umí jenom ona. Byl to báječný čas! Užívaly jsme si jako za mlada a vytáhla mě až do oblak. Cítila jsem se tak šťastná, jak jsem myslela, že už nikdy nebudu.

Pak jsem se jednoho dne probudila a byla pryč. To ráno bylo studené a šedivé. Šedivé bylo i všechno kolem, co ještě před pár hodinami zářilo barvami. V bytě zůstal strašlivý nepořádek, který jsem likvidovala několik týdnů. Chaos v duši likviduji dodnes.

Strašně se na ni zlobím. Nikdo mě nikdy nezklamal tolik jako ona. Ale nemůžu si pomoci, a když jdu po ulici, stojím frontu v obchodě nebo třeba jedu autobusem, vpíjím se do tváří ostatních lidí a hledám, jestli někde nezahlédnu její rysy. Víte, ona se může schovávat úplně všude. A často není hned k poznání. Ale jedno je jisté: život bez ní vlastně ani nemá smysl.

Myslíte, že ji ještě někdy potkám?

ikonka sbírka Ze sbírky: Antimoudra
přidáno 29.11.2013 - 10:50
mannaz: Velký dík, jsem moc ráda, že se ti líbila.
přidáno 29.11.2013 - 10:49
Yana: Děkuju za krásný komentář! Určitě nejsi blázen, ani trošinku, a moc ti to přeju. Se mnou je to taky trochu jinak, než jak to z mého psaní vypadá... ale ona ta ich forma mate, já vím :).
přidáno 29.11.2013 - 10:20
Moc pěkná. Dobrý nápad a hezky zpracovaný. Schovaná a přeci k poznání.
přidáno 29.11.2013 - 10:06
určitě, jde jenom o to chtít, já ji mám u sebe už nějaký pátek, možná že někdo myslí že jsem malinko blázen, možná jsem, ale mně je s ní dobře a doufám, že ještě hodně dlouho bude:-)já ji totiž od sebe nepustím, a pak že se nečte próza, možná minipróza, ale pro mě superpróza

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Stará známá : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Chlapecké ruce
Předchozí dílo autora : Neštěstí do dětských očí. V přímém přenosu

»jméno
»heslo
registrace
» narozeniny
polibek0012 [14], Annabelle [14], KissOfDark [14], pisiprotebe [14], VolkodavKO [11], sarinka580 [7], DanaSurya [1], Ivušák [1]
» řekli o sobě
Severka řekla o shane :
Mé Sluníčko....které píše krásnou poezii...;) moc si tě Mirku vážím, i když jsme si v poslední době moc nepovídali...děkuji ti za podporu...za tvá vřelá slova...za tvé přátelství...
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Apple MacBook

Na skvělém Macbooku vám půjde skládání básní pěkně od ruky.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku