V mezikruží myšlenek,
vysvléká se do naha,
krása krás,
to klam, vize a útěcha.
Tiše temně stoupá,
žal pomalu žhne,
z očí slza padá,
začátek konce dne.
Měsíc,
srpek roztančený,
propadá se na obloze
a shluk hvězd nedotčený
ve znavené poloze.
A ze dna očí únava
tryská volným pádem,
sepnu ruce v pokoře,
jdu už spáti.
Ámen.
vysvléká se do naha,
krása krás,
to klam, vize a útěcha.
Tiše temně stoupá,
žal pomalu žhne,
z očí slza padá,
začátek konce dne.
Měsíc,
srpek roztančený,
propadá se na obloze
a shluk hvězd nedotčený
ve znavené poloze.
A ze dna očí únava
tryská volným pádem,
sepnu ruce v pokoře,
jdu už spáti.
Ámen.