...nepříliš něžný nanosekundární návrat....
![]() ![]() ![]() ![]() |
Perseidy mi buší do zornic
v bulvě se krčí galaxie
v duši zas sirnej smrad od světlic
žaludek sebe snad nepoblije...
Ta tam je i krása létavic
v objetí obrů zima mi je
z korony zbylo jen polovic
v bulvě už hnije galaxie...
v bulvě se krčí galaxie
v duši zas sirnej smrad od světlic
žaludek sebe snad nepoblije...
Ta tam je i krása létavic
v objetí obrů zima mi je
z korony zbylo jen polovic
v bulvě už hnije galaxie...

Astrální lyrika tentokrát pojatá velmi netradičně. To s tím žaludkem je opravdu vtipné.

nějaký zlom nastal v druhé sloce, popravdě nejsem z ní úplně chytrá, ale to já nejsem často, přesto uznávám originální kousek s hlavou a patou, neotřelým vyjadřováním a slovy z nichž některá nechápu a ani se mi nepodařilo najít jejich význam, moderní a mladé :-)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Galaktický zpěv halfkoronární svět(l)ice : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Prokletí karetí...
Předchozí dílo autora : Naděje pozůstalých bakterií...
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Reiko [14], lk.firefox [13], Crystal [10], zlatesvetlo [8], Maureen [8], ZaZu [2], Tomáš Černý [2]» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?