Pocity v křídlech zapomenutých

Yana má recht. Píšeš a tvoje úroveň je standardizovaná. Na mě sice trochu víc cukerínová témata, než snesu (byť je taky píšu jako na běžícím páse, ale raději čtu něco jiného), ale hezky. Někdy se taky vyladím na tu pravou frekvenci a počtu si u tebe. Jen nikdy nemám chuť kritizovat, protože tvůj silný standard jen tak něco nerozhodí. A byla by to chyba. Píšeš hezky. Lehce.

tvoje verše, když se člověk na ně naladí, vždy zasáhnou, tak jemně se dotknou a zanechají stopu smutku, je zvláštní tvůj styl, je zvláštní kolik lidí v něm chce hledat a hledá, jsou takové křehké, jako pocity na křídlech

působivé...