|
pocity
|
Pocity v křídlech
zapomenutých neživich stínu
zoombie vykřičených
andělu nepřiznají vinu
nechceš nemužeš
prostě nechápeš
v těch snech křičicích
na tisíc kousku zlomených
v tobě když něha mlčí
lže i brečí
v kole se točí
obelstí sebe i stráže
ve svém svědomí
když světlo spatřím
máš svou duhu
na druhém břehu..
co bere dech
jsme pocitem na křídlech
zapomenutých neživich stínu
zoombie vykřičených
andělu nepřiznají vinu
nechceš nemužeš
prostě nechápeš
v těch snech křičicích
na tisíc kousku zlomených
v tobě když něha mlčí
lže i brečí
v kole se točí
obelstí sebe i stráže
ve svém svědomí
když světlo spatřím
máš svou duhu
na druhém břehu..
co bere dech
jsme pocitem na křídlech
Yana má recht. Píšeš a tvoje úroveň je standardizovaná. Na mě sice trochu víc cukerínová témata, než snesu (byť je taky píšu jako na běžícím páse, ale raději čtu něco jiného), ale hezky. Někdy se taky vyladím na tu pravou frekvenci a počtu si u tebe. Jen nikdy nemám chuť kritizovat, protože tvůj silný standard jen tak něco nerozhodí. A byla by to chyba. Píšeš hezky. Lehce.
tvoje verše, když se člověk na ně naladí, vždy zasáhnou, tak jemně se dotknou a zanechají stopu smutku, je zvláštní tvůj styl, je zvláštní kolik lidí v něm chce hledat a hledá, jsou takové křehké, jako pocity na křídlech
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Pocity v křídlech zapomenutých : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Vánek plný řečí
Předchozí dílo autora : Horký dech
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
doňa Isabela Mendéz [18], Puck [18], brigitka [17], Fialka [16], danda [15], E.l.s.n.k.a [15], Sonett0 [14], moriendi [13], junekre [12], tlachapoud [11], blokar [2], Tony [1]» řekli o sobě
Trochublázen řekl o Leslie :Až vznikne učebnice v příštím století, jen jedna umělkyně bude v ní jistá, že nová generace otočí list a při četbě těžko skryje stopy dojetí. Básnířka mimořádná, vesmírných kvalit, z jiného asi světa, z hlavního města, nejde to slovy popsat, vím, měl bych přestat, zkrátka je dokonalá, jak víc ji chválit? Kdysi též bagatelu napsali pro ni, se spoustou je pocitů a samá krása, za mě jen dík, že jsi tu, což není zázrak, tím vzdávat hold géniu, před ním se sklonit. Na tuhle zapomenout se prostě nesmí. Pokud to snad nevíte, říká si Leslie.

