Nemocný sobec

A kdo polituje mne – nemocného,
pro něhož je láska hloupostí
a laskavost přetvářkou?

A jsem to já, kdo je nemocen,
nebo všichni ostatní?
O pravdě dnes rozhoduje většina
a říká tomu demokracie.

A kdo polituje mne – sobce,
pro něhož je chvála drogou
a dokonalost nutností?

A jsem to já, kdo je arogantní,
nebo oni?
Ti, kteří jsou sami zbyteční,
jsou poníženi mou laskavostí
a závidí mi moji pokoru,
protože si ji můžu dovolit.

Říkají:
Byl bych pokorný, kdybych to někam dotáhl
a byl bych štědrý, kdybych něco vydělal.
Byl bych skromný, kdybych něco dokázal
a byl bych obětavý, kdybych v něčem vynikal.

A pak se vysmívají mé sobecké snaze
v něčem vynikat, někam to dotáhnout,
něco vydělat a něco dokázat.

Mezitím oni pracují
na svých dobrých vlastnostech,
které nebudou nikdy potřebovat.