Na vlnách rozkoše

V tom svém hotelovém, tmavém tichu
jen sedím a myslím na tebe.
Dám prostor svým nenaplněným hříchům,
touha dostat zas tělo do nebe.

Jsem jen takový malý nenasyta,
co vychutnávat si tě chce plnými doušky,
co jeho tělem vždy touha zmítá,
když jeho rty se vpíjí do pokožky.

Když mé ruce – dva úhoři,
klidně plují po tvém těle,
jak Kolumbus na moři,
prozkoumávám já ho celé.

Sjíždím prsty po ramenou,
s přestávkou na tvé hrudi.
Vášeň stávajíc se nehlídanou,
když dál hledám kam a kudy.

Dále brázdím po tvém břiše
a pro svůj chtíč hledám spásu.
Už nejde dýchat tiše,
když mapuju svou trasu.

Konečně spatřím maják v moři,
spása pro posádku,
v ústa již se boří,
podobný sladkému cukrlátku.

Má ústa mají co chtěla,
jsem ráda, že s tebou prožívám sny.
I tys toužil po spáse těla.
Po naplnění hříchu…

…polykám tvou pýchu.