 08.02.2008 3 1200(12) 0 |
Rotace země a dýchavičná láva středu,
korunovace volů
jako by provedená sterilní rukou
..jenže..
přepadem se valí jen vrchní sračky,
vyjevení ospalci s deštěm v batohu
ukrytí pod parapletem zříkané zodpovědnosti
uklimbaní přespočetným slovem
a poloprázdným půllitrem,
prý konečně táhneme na sudou
..omyl..
tvrdí lichocvoci
..plácáme se..
plaveme bez nožiček
do břicha polykající příšery
v neprůhledném hávu povinností
laciných paragrafů
drahých slibů
a třetí oko dávno nestačí
korunovace volů
jako by provedená sterilní rukou
..jenže..
přepadem se valí jen vrchní sračky,
vyjevení ospalci s deštěm v batohu
ukrytí pod parapletem zříkané zodpovědnosti
uklimbaní přespočetným slovem
a poloprázdným půllitrem,
prý konečně táhneme na sudou
..omyl..
tvrdí lichocvoci
..plácáme se..
plaveme bez nožiček
do břicha polykající příšery
v neprůhledném hávu povinností
laciných paragrafů
drahých slibů
a třetí oko dávno nestačí
09.02.2008 - 21:58třetí oko vyděšeně sleduje neviditelné třetí ruce viditelných narovnavačů paragrafů bez zodpovědnosti
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Polo – Volo – Viny 9 : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Půlnoční čaro , oheň a skřípot stromů..
Předchozí dílo autora : Polo – Volo – Viny 8
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0+1 skrytých» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Hardtosay [2]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)
