Noc propadla depresím
tak jako stará dáma na kolejích

marně vylévala černý pláč
co tekl po záclonách

a ruce se chvěly
dojetím i zlobou

zbytečností
pošlapaného podzimního listu

krásou
co sklízela obdivy u starých Řeků

hučení
v uších nepřestane

a reflektory svítí do dálky
jen proudy deště
kapají na nedosažitelné teplo

jasem se zaslepila
ta paní

a na čele objevil se diadém


ze šedi světa

snad jen zalepit rány náplastí

a zmizet....
 25.05.2013 20:48
taky se mi líbí :)
 25.05.2013 17:31
co dodat,dotklo se mě to,paradni :)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.