Dnes (kupodivu) nebudu srovnávat vědu a náboženskou víru, ale chtěl bych se věnovat jen vědě a pavědě = víře vědecké, nebo také demagogii. V této části trocha „teorie“, v další se zaměřím na konkrétní příklady.
21.05.2013 10 1349(9) 0 |
Jak „funguje“ věda?
Úkolem vědy je zkoumat svět kolem nás. K tomu má nějaké nástroje (ať už měřicí nebo matematické).
Dám příklad. Vědec si všimne, že tělesa padají směrem dolů (třeba poté, co ho do hlavy trefí jablko). Poté bude zkoumat padání těles různě velkých, různě hmotných, různě tvarovaných – a na základě naměřených výsledků vytvoří model „fungování“ a vysloví hypotézu – v tomto případě o existenci přitažlivé gravitační síly.
Tím ale věda nekončí! To je teprve začátek! Nastává fáze ověřování „pravdivosti“. Vědecké týmy se „vrhnou“ na model a hypotézu a snaží se oboje rozcupovat, dokázat, že jsou špatně. A jelikož součástí hypotéz bývají také konstanty (v našem příkladu třeba gravitační konstanta), je výsledkem té snahy buď a) potvrzení, že hypotéza opravdu platí, případně zpřesnění konstant, nebo b) potvrzení platnosti jen v omezené míře (nutnost opravy nebo rozšíření a zobecnění hypotézy), a nebo c) vyvrácení hypotézy jako chybné.
Může vědec při „správném“ měření dojít ke „špatné“ hypotéze (ad c)? Ano, zcela bez problémů. Záleží na tom, kolik a jaká měření při jejím vyvozování provede a jaké další vlivy uvažuje. Kdyby kupříkladu měřil volný pád broku a kousku polystyrenu a „zapomněl“ na vliv tření vzduchu, dostane jasně (špatný) závěr, že čím těžší těleso, tím padá rychleji.
Může dojít k hypotéze omezeně platné (ad b)? Zcela jistě. Třeba když měří na povrchu Země a nedojde mu, že gravitační pole nemusí být všude stejné (různé podle vzdálenosti od středu Země).
Je snad jasné, že uvedený příklad je primitivní, v reálu při studiu nových jevů vědci často ani netuší, co všechno mají uvažovat (stejně jako středověký „vědec“ netušil nic o gravitačním poli, natož to, že na oběžné dráze má jinou hodnotu).
Proto se taky snadno může stát, že i když je hypotéza ověřením potvrzená (ad a), časem (novým ověřením za nových podmínek) se zjistí, že platí jen omezeně.
Vědec tedy NIKDY nemá JISTOTU, že jeho hypotéza je PRAVDIVÁ! Postupné a neustálé zpřesňování hypotéz a modelů je zcela rutinní součástí vědy. Ve vědě neexistuje absolutní pravda, neustále jsme v režimu prověřování a zpřesňování.
Ovšem problém je, pokud někdo vydává v dané oblasti určitou hypotézu za prověřenou a tudíž platnou, aniž by k tomu opravdu došlo. Důvody mohou být různé. Třeba to, že dost dobře ta hypotéza prověřit nejde. Příkladem budiž Velký třesk – hypotéza o vzniku vesmíru. Můžeme se na vznik vesmíru podívat a proměřit? Těžko! Můžeme jen ze současných měření něco hypoteticky odvozovat zpětně. Tedy velký třesk je nedokázaná hypotéza, nikoliv pravda o vzniku vesmíru. V případě jako je Velký třesk, kdy (kromě nevědeckého Stvoření) nemáme prakticky žádnou „konkurenční“ teorii, to svádí k tomu, aby hypotéza byla vyhlášena za platnou (pravdivou). A to je ona PAVĚDA = vědecká víra. Jako platné prohlásím něco neověřeného. Toho by se vědci (a o d nich informace přebírající novináři) neměli dopouštět!
Já samozřejmě nemůžu tvrdit, že ta neověřená hypotéza je nepravdivá – ale ani nemám jistotu, že je pravdivá. Prostě a jednoduše NEVÍM, jestli je správná. A přiznat, že „nevím“ – to je to, co je ve vědě důležité.
Člověk, který se tváří, že o hypotéze VÍ, že je pravdivá si zaslouží označení DEMAGOG, případně LHÁŘ!
Zvláštní případ demagoga je člověk, který vědu „upravuje“ (vybírá jen ta „měření“, která se mu hodí k hypotéze) a zkresluje podle potřeb své ideologie nebo dokonce „falšuje“ měření či výpočty. Příkladem takového zkreslování můžou být antropologové v nacistickém Německu, kteří (vhodným výběrem lebek) vědecky dokázali větší velikost mozkovny (a tedy nadřazenost) árijské rasy.
Dalším případem vědecké demagogie, je přílišné zjednodušování - zamlčení části pravdy. Zamlčení toho, že existují další podstatné efekty, které jev ovlivňují. Příkladem by bylo třeba tvrzení, že na všechna tělesa (na povrchu Země), působí stejné gravitační zrychlení, a tudíž padají stejně rychle. První část věty je správně (zanedbávám malé, nepodstatné rozdíly ve velikosti gravitačního zrychlení), ale druhá ne, jak si každý může ověřit (změřit) experimentálně, když pustí brok a peříčko. Zamlčel jsem vliv tvaru těles a tření o vzduch. Pokud podobný „chybný“ výrok provedu tam, kde ho nelze jednoduše ověřit (a vyvrátit), dopouštím se vědecké minimálně nekorektnosti. A pokud na této nekorektnosti založím nějaký závěr, i demagogie.
Správný vědec může sice být přesvědčen o své pravdě (správnosti své hypotézy), ale na základě ověřovacích měření musí umět připustit svůj omyl. To je rozdíl od víry, u které se objektivní ověření hypotézy existence Boha neočekává, naopak, člověk, který takový důkaz požaduje je prohlášen za „nevěřícího Tomáše“ a je na něj pohlíženo podezřívavě…
To, o čem chci v dalších částech mluvit, má jeden společný jmenovatel: Princip předběžné opatrnosti. Ano, pokud předpokládáte, že se chci nějak (i když v širších souvislostech) točit kolem teorie globálního oteplování, či spíše klimatického psudonáboženství, předpokládáte správně.
Ten princip předběžné opatrnosti v podstatě nevypadá jako špatná zásada, ale…
Jeho idea vychází z toho, že podle určité hypotézy nám hrozí nějaký „průšvih“. O té hypotéze vědci sice nevědí jistě, jestli to funguje tak, jak si představují, tedy není ověřená, ale protože je to jediná hypotéza, kterou mají, považují ji za pravdivou. A podle této hypotézy je třeba rychle udělat…. … … A co následky? Co když se ta hypotéza po čase ukáže jako nesprávná? Nespadneme z deště pod okap?
Příště: O kyslíku a zelených rostlinách – věříte tomu, že díky rostlinám je na Zemi kyslík?
Úkolem vědy je zkoumat svět kolem nás. K tomu má nějaké nástroje (ať už měřicí nebo matematické).
Dám příklad. Vědec si všimne, že tělesa padají směrem dolů (třeba poté, co ho do hlavy trefí jablko). Poté bude zkoumat padání těles různě velkých, různě hmotných, různě tvarovaných – a na základě naměřených výsledků vytvoří model „fungování“ a vysloví hypotézu – v tomto případě o existenci přitažlivé gravitační síly.
Tím ale věda nekončí! To je teprve začátek! Nastává fáze ověřování „pravdivosti“. Vědecké týmy se „vrhnou“ na model a hypotézu a snaží se oboje rozcupovat, dokázat, že jsou špatně. A jelikož součástí hypotéz bývají také konstanty (v našem příkladu třeba gravitační konstanta), je výsledkem té snahy buď a) potvrzení, že hypotéza opravdu platí, případně zpřesnění konstant, nebo b) potvrzení platnosti jen v omezené míře (nutnost opravy nebo rozšíření a zobecnění hypotézy), a nebo c) vyvrácení hypotézy jako chybné.
Může vědec při „správném“ měření dojít ke „špatné“ hypotéze (ad c)? Ano, zcela bez problémů. Záleží na tom, kolik a jaká měření při jejím vyvozování provede a jaké další vlivy uvažuje. Kdyby kupříkladu měřil volný pád broku a kousku polystyrenu a „zapomněl“ na vliv tření vzduchu, dostane jasně (špatný) závěr, že čím těžší těleso, tím padá rychleji.
Může dojít k hypotéze omezeně platné (ad b)? Zcela jistě. Třeba když měří na povrchu Země a nedojde mu, že gravitační pole nemusí být všude stejné (různé podle vzdálenosti od středu Země).
Je snad jasné, že uvedený příklad je primitivní, v reálu při studiu nových jevů vědci často ani netuší, co všechno mají uvažovat (stejně jako středověký „vědec“ netušil nic o gravitačním poli, natož to, že na oběžné dráze má jinou hodnotu).
Proto se taky snadno může stát, že i když je hypotéza ověřením potvrzená (ad a), časem (novým ověřením za nových podmínek) se zjistí, že platí jen omezeně.
Vědec tedy NIKDY nemá JISTOTU, že jeho hypotéza je PRAVDIVÁ! Postupné a neustálé zpřesňování hypotéz a modelů je zcela rutinní součástí vědy. Ve vědě neexistuje absolutní pravda, neustále jsme v režimu prověřování a zpřesňování.
Ovšem problém je, pokud někdo vydává v dané oblasti určitou hypotézu za prověřenou a tudíž platnou, aniž by k tomu opravdu došlo. Důvody mohou být různé. Třeba to, že dost dobře ta hypotéza prověřit nejde. Příkladem budiž Velký třesk – hypotéza o vzniku vesmíru. Můžeme se na vznik vesmíru podívat a proměřit? Těžko! Můžeme jen ze současných měření něco hypoteticky odvozovat zpětně. Tedy velký třesk je nedokázaná hypotéza, nikoliv pravda o vzniku vesmíru. V případě jako je Velký třesk, kdy (kromě nevědeckého Stvoření) nemáme prakticky žádnou „konkurenční“ teorii, to svádí k tomu, aby hypotéza byla vyhlášena za platnou (pravdivou). A to je ona PAVĚDA = vědecká víra. Jako platné prohlásím něco neověřeného. Toho by se vědci (a o d nich informace přebírající novináři) neměli dopouštět!
Já samozřejmě nemůžu tvrdit, že ta neověřená hypotéza je nepravdivá – ale ani nemám jistotu, že je pravdivá. Prostě a jednoduše NEVÍM, jestli je správná. A přiznat, že „nevím“ – to je to, co je ve vědě důležité.
Člověk, který se tváří, že o hypotéze VÍ, že je pravdivá si zaslouží označení DEMAGOG, případně LHÁŘ!
Zvláštní případ demagoga je člověk, který vědu „upravuje“ (vybírá jen ta „měření“, která se mu hodí k hypotéze) a zkresluje podle potřeb své ideologie nebo dokonce „falšuje“ měření či výpočty. Příkladem takového zkreslování můžou být antropologové v nacistickém Německu, kteří (vhodným výběrem lebek) vědecky dokázali větší velikost mozkovny (a tedy nadřazenost) árijské rasy.
Dalším případem vědecké demagogie, je přílišné zjednodušování - zamlčení části pravdy. Zamlčení toho, že existují další podstatné efekty, které jev ovlivňují. Příkladem by bylo třeba tvrzení, že na všechna tělesa (na povrchu Země), působí stejné gravitační zrychlení, a tudíž padají stejně rychle. První část věty je správně (zanedbávám malé, nepodstatné rozdíly ve velikosti gravitačního zrychlení), ale druhá ne, jak si každý může ověřit (změřit) experimentálně, když pustí brok a peříčko. Zamlčel jsem vliv tvaru těles a tření o vzduch. Pokud podobný „chybný“ výrok provedu tam, kde ho nelze jednoduše ověřit (a vyvrátit), dopouštím se vědecké minimálně nekorektnosti. A pokud na této nekorektnosti založím nějaký závěr, i demagogie.
Správný vědec může sice být přesvědčen o své pravdě (správnosti své hypotézy), ale na základě ověřovacích měření musí umět připustit svůj omyl. To je rozdíl od víry, u které se objektivní ověření hypotézy existence Boha neočekává, naopak, člověk, který takový důkaz požaduje je prohlášen za „nevěřícího Tomáše“ a je na něj pohlíženo podezřívavě…
To, o čem chci v dalších částech mluvit, má jeden společný jmenovatel: Princip předběžné opatrnosti. Ano, pokud předpokládáte, že se chci nějak (i když v širších souvislostech) točit kolem teorie globálního oteplování, či spíše klimatického psudonáboženství, předpokládáte správně.
Ten princip předběžné opatrnosti v podstatě nevypadá jako špatná zásada, ale…
Jeho idea vychází z toho, že podle určité hypotézy nám hrozí nějaký „průšvih“. O té hypotéze vědci sice nevědí jistě, jestli to funguje tak, jak si představují, tedy není ověřená, ale protože je to jediná hypotéza, kterou mají, považují ji za pravdivou. A podle této hypotézy je třeba rychle udělat…. … … A co následky? Co když se ta hypotéza po čase ukáže jako nesprávná? Nespadneme z deště pod okap?
Příště: O kyslíku a zelených rostlinách – věříte tomu, že díky rostlinám je na Zemi kyslík?
22.05.2013 - 20:45
taron: Ne posoudit, ale pochopit a navrhnou hypotézu, model. Posoudit platnost hypotézy z naměřených dat je ve srovnání s předchozím hračka.
22.05.2013 - 14:16
taron: A právě kvůli omezením mozku (subjektivnímu vnímání) tu je objektivní věda.
22.05.2013 - 14:12
Vladan: :))) odkázala bych toho, kdo by chtěl pět Bohů na tvůj článek o velkém třesku, tam vědci, vědecky věří v jednu sílu, která se směrem od velkého třesku rozděluje a rozčleňuje na další a další síly :)
hele...Bůh se vymyká našemu chápání, může být čímkovliv a cokoliv...Bůh je v poho, horší je to s námi, my jsme omezení tělem a myšlením.. On ne !
hele...Bůh se vymyká našemu chápání, může být čímkovliv a cokoliv...Bůh je v poho, horší je to s námi, my jsme omezení tělem a myšlením.. On ne !
22.05.2013 - 14:09
taron: Představ si, že by někdo tvrdil, že tak složitý svět přece nemohl stvořit jeden jediný Bůh a byl hluboce přesvědčen - a měl svoje důkazy - že k tomu bylo potřeba bohů pět!
Nebyla bys vůči němu v situaci jako já jsem k tobě? = Jako nevěřící Tomáš? Nezdály by se ti ty jeho nezvratné důkazy nepřesvědčivé? Nezdála by se ti ta čtveřice bohů nadbytečná? A proč? protože si umíš vysvětlit vznik života pomocí jednoho Boha. Ne přesně, jen v principu, protože boží akt (myšlení) je mimo naše chápání. Já si podobně umím v principu vysvětlit stvoření světa a života i bez Boha, je pro mě tudíž nadbytečný.
Dokážeš mi, že těch Bohů tvůrců nebylo opravdu víc? Samozřejmě bez biblických textů, kde jeden z nich se prohlašuje za jediného pravého?
Ty sama jsi vlastně typiský nevěřící Tomáš vzhledem k jiným vírám. (Já jím jsem ke všem vírám :-))
Nebyla bys vůči němu v situaci jako já jsem k tobě? = Jako nevěřící Tomáš? Nezdály by se ti ty jeho nezvratné důkazy nepřesvědčivé? Nezdála by se ti ta čtveřice bohů nadbytečná? A proč? protože si umíš vysvětlit vznik života pomocí jednoho Boha. Ne přesně, jen v principu, protože boží akt (myšlení) je mimo naše chápání. Já si podobně umím v principu vysvětlit stvoření světa a života i bez Boha, je pro mě tudíž nadbytečný.
Dokážeš mi, že těch Bohů tvůrců nebylo opravdu víc? Samozřejmě bez biblických textů, kde jeden z nich se prohlašuje za jediného pravého?
Ty sama jsi vlastně typiský nevěřící Tomáš vzhledem k jiným vírám. (Já jím jsem ke všem vírám :-))
22.05.2013 - 13:57
Vladan: Nevadí mi, že nevěříš. Já mám občas také pochybnosti, nevím, kdo ti řekl, že nemám, nebo že věřící nemají pochybnosti, všichni máme občas pochybnosti i kněží, je to přirozené a za to nás Bůh trestat nebude, neboj :)
Pokud nepotřebuješ boha, pak je to tvoje věc, jako já ho potřebuji, nejsem si tak jistá jako ty :) víš a v tom je náš rozdíl, nepyšním se " lidskou všeinteligentností a všeschopností jednou cokoliv vysvětlit"....ale zírám na to vše s obrouvskou úctou a s tím, že si myslím, že není možné, aby tak složitý svět vznikl jen pouhou náhodou, i kdyby miliardy a miliardy let...
ty jsi zastánce náhody,....já zastánce stvořitele....ty zastánce, že vše je jaksi stvořeno a žije beze vyššího smyslu a já toho, že vše má smysl ...
snažím se repektovat tvůj názor, omlouvám se za to, že mě něco asi trošku nadzvedlo, už jsem v poho :)
Pokud nepotřebuješ boha, pak je to tvoje věc, jako já ho potřebuji, nejsem si tak jistá jako ty :) víš a v tom je náš rozdíl, nepyšním se " lidskou všeinteligentností a všeschopností jednou cokoliv vysvětlit"....ale zírám na to vše s obrouvskou úctou a s tím, že si myslím, že není možné, aby tak složitý svět vznikl jen pouhou náhodou, i kdyby miliardy a miliardy let...
ty jsi zastánce náhody,....já zastánce stvořitele....ty zastánce, že vše je jaksi stvořeno a žije beze vyššího smyslu a já toho, že vše má smysl ...
snažím se repektovat tvůj názor, omlouvám se za to, že mě něco asi trošku nadzvedlo, už jsem v poho :)
22.05.2013 - 11:18
taron: začnu z poloviny:
"...tak ti to bude dávat stejný smysl jako vědecké experimenty "inteligentů " o velkém třesku." - Zcela souhlasím. Teorie Velkého třesku je stejně nedokázaná hypotéza jako Bůh.
"..Jde o to, že každý má možnost si vybrat, které (vědecké )"víře" bude věřit." - Necháváš taky výběr pro mě podobné? = nevěřit žádné víře, ale vědě?
"Já jsem svůj omyl schopna ihned připustit...mám spíše pocit, že nevěřící Tomášové připouštět nic nechtějí!" - nezlob se, ale tady jsi úplně vedle. Pro věřící je Bůh axiom, o jehož existenci je dobrému křesťanovi (obecně věřícímu) pochybovat přímo zakázáno! A protože Bůh nepochybně existuje, tak se samozřejmě nemůžeš mýlit v jeho existenci (začarovaný kruh), a tedy můžeš napsat, že jsi schopna si svůj omyl připustit. Ve skutečnosti to není pravda, protože možnost omylu ve víře vůbec nepřipouštíš, což je víc než pochybování (nejistota) nevěřících Tomášů.
Nevěřících Tomášů jsou dva druhy. Jeden, který neví, protože nemá důkazy ani pro existenci ani proti existenci Boží. Musí připustit, že NEVÍ. Nicméně z toho, že nejsou důkazy svědčící o existenci Boha vyplývá, že to, co věřící jako důkazy "podstrkují", snadno vyvrací jako důkazy neobjektivní a tedy nevědecké a nedostatečné!!!! A vzhledem k tomu, že boha k ničemu "nepotřebuje", připadá mu jeho ho existence (coby Stvořitele) nadbytečná.
Druhý typ Tomášů je přesvědčen, že má vědecké důkazy o Boží neexistenci (vědečtí komunisté např.) - ti se dopouští psedovědy tak, jak jsem to popsal v úvaze. Vědu nahrazují vírou. Tolik k první námitce.
"...tak ti to bude dávat stejný smysl jako vědecké experimenty "inteligentů " o velkém třesku." - Zcela souhlasím. Teorie Velkého třesku je stejně nedokázaná hypotéza jako Bůh.
"..Jde o to, že každý má možnost si vybrat, které (vědecké )"víře" bude věřit." - Necháváš taky výběr pro mě podobné? = nevěřit žádné víře, ale vědě?
"Já jsem svůj omyl schopna ihned připustit...mám spíše pocit, že nevěřící Tomášové připouštět nic nechtějí!" - nezlob se, ale tady jsi úplně vedle. Pro věřící je Bůh axiom, o jehož existenci je dobrému křesťanovi (obecně věřícímu) pochybovat přímo zakázáno! A protože Bůh nepochybně existuje, tak se samozřejmě nemůžeš mýlit v jeho existenci (začarovaný kruh), a tedy můžeš napsat, že jsi schopna si svůj omyl připustit. Ve skutečnosti to není pravda, protože možnost omylu ve víře vůbec nepřipouštíš, což je víc než pochybování (nejistota) nevěřících Tomášů.
Nevěřících Tomášů jsou dva druhy. Jeden, který neví, protože nemá důkazy ani pro existenci ani proti existenci Boží. Musí připustit, že NEVÍ. Nicméně z toho, že nejsou důkazy svědčící o existenci Boha vyplývá, že to, co věřící jako důkazy "podstrkují", snadno vyvrací jako důkazy neobjektivní a tedy nevědecké a nedostatečné!!!! A vzhledem k tomu, že boha k ničemu "nepotřebuje", připadá mu jeho ho existence (coby Stvořitele) nadbytečná.
Druhý typ Tomášů je přesvědčen, že má vědecké důkazy o Boží neexistenci (vědečtí komunisté např.) - ti se dopouští psedovědy tak, jak jsem to popsal v úvaze. Vědu nahrazují vírou. Tolik k první námitce.
22.05.2013 - 10:28
"Správný vědec může sice být přesvědčen o své pravdě (správnosti své hypotézy), ale na základě ověřovacích měření musí umět připustit svůj omyl. To je rozdíl od víry, u které se objektivní ověření hypotézy existence Boha neočekává, naopak, člověk, který takový důkaz požaduje je prohlášen za „nevěřícího Tomáše“ a je na něj pohlíženo podezřívavě…"
Víš, co je nejhorší u "nevěřících Tomášů?" Že nepřipustí, že by mohl být Stvořitel a nepřipustí to takovým zásadním způsobem, že všechny různé důkazy vyvrací a vykrucují a překrucují. Docela jsi mne namýchnul, abych řekla pravdu, tím odstavcem, co jsem okopírovala...hm... jako tak: kde bereš právo tvrdit, že věřící lidé nechtějí, nebo nepřipouští jasný důkaz existence, neexistence Stvořitele? Jako vy jste ještě nikdy nedali důkaz neexistence, tak ani my vědecký důkaz existence -proto se víra nazývá vírou, není to jistota ale to už jsem tu několikrát popisovala a zřejmě zrovna u tvých děl a už jsem z toho unavená. Jde o to, že každý má možnost si vybrat, které (vědecké )"víře" bude věřit....to je vše...:)
jen jde o to, pokud se jednou necháš ponořit do víry " náboženské" a jen připustíš možnosti, že by to a to, mohlo být i tak a tak....tak ti to bude dávat stejný smysl jako vědecké experimenty "inteligentů " o velkém třesku. Kromě toho jsme my dva došli, díky tvým různým reportážím, k výsledku, že čím víc se blížíme k velkému třesku, tím se veškeré síly sjednocují v jednu jedinou...a také k tomu, že náš vesmír působí "z vnější strany" jako bublina? Pořád se malinko vědci přibližují k teoriím stvořitelské víry, ať chcete, nebo ne :)
Já jsem svůj omyl schopna ihned připustit...mám spíše pocit, že nevěřící Tomášové připouštět nic nechtějí!
Víš, co je nejhorší u "nevěřících Tomášů?" Že nepřipustí, že by mohl být Stvořitel a nepřipustí to takovým zásadním způsobem, že všechny různé důkazy vyvrací a vykrucují a překrucují. Docela jsi mne namýchnul, abych řekla pravdu, tím odstavcem, co jsem okopírovala...hm... jako tak: kde bereš právo tvrdit, že věřící lidé nechtějí, nebo nepřipouští jasný důkaz existence, neexistence Stvořitele? Jako vy jste ještě nikdy nedali důkaz neexistence, tak ani my vědecký důkaz existence -proto se víra nazývá vírou, není to jistota ale to už jsem tu několikrát popisovala a zřejmě zrovna u tvých děl a už jsem z toho unavená. Jde o to, že každý má možnost si vybrat, které (vědecké )"víře" bude věřit....to je vše...:)
jen jde o to, pokud se jednou necháš ponořit do víry " náboženské" a jen připustíš možnosti, že by to a to, mohlo být i tak a tak....tak ti to bude dávat stejný smysl jako vědecké experimenty "inteligentů " o velkém třesku. Kromě toho jsme my dva došli, díky tvým různým reportážím, k výsledku, že čím víc se blížíme k velkému třesku, tím se veškeré síly sjednocují v jednu jedinou...a také k tomu, že náš vesmír působí "z vnější strany" jako bublina? Pořád se malinko vědci přibližují k teoriím stvořitelské víry, ať chcete, nebo ne :)
Já jsem svůj omyl schopna ihned připustit...mám spíše pocit, že nevěřící Tomášové připouštět nic nechtějí!
21.05.2013 - 14:50
Hezké shrnutí. Jsem zvědavá, jak se bude vyvíjet dál.
Globální oteplování nijak nestuduju, jen vím, že Země ve své historii procházela změnami klimatu, sama bez vlivu člověka. Jedno mi přijde dost zcestné oteplování řešit radikálními zákroky, páč opravdu netušíme, co s tím napácháme.
Globální oteplování nijak nestuduju, jen vím, že Země ve své historii procházela změnami klimatu, sama bez vlivu člověka. Jedno mi přijde dost zcestné oteplování řešit radikálními zákroky, páč opravdu netušíme, co s tím napácháme.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Věda a pavěda - Trocha teorie : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Věda a pavěda – zelené rostliny
Předchozí dílo autora : Československý fandom (sci-fi, fantasy, horor)
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
vacko [13], ukrytá v máku [2]» řekli o sobě
derrry řekla o Nikytu :Moc ráda ji čtu a moc ráda s ní prohodím občas pár písmenek mejlem. Chytrá holka s hlavou v oblacích a nohama na zemi. :-)