18.05.2013
4
Tam, na dně noci,
v samotném prázdna mraku,
sám, bez pomoci,
pod tíhou všeho tlaku,

Jsem stromem bez mízy,
řekou bez vody,
dlaní bez doteku,

Jsem sebou.
Prázdným bláznem,
tichotou beze hluku.
 18.05.2013 22:02
taron: Chyba byla na mé straně :) Díky za komentář :)
 18.05.2013 21:57
pešu: myslela jsem to tak, že teprve na dně lásky pochopíme, že vůbec existujem...ale to je jen má asociace, kterou ve mě vyvolala tvá báseň...promiň :)
 18.05.2013 21:55
taron: Jestliže jsme na dně lásky těmi, kterými jsme, je život zbytečný.
 18.05.2013 21:44
tam, ne dně lásky
opravdu " jsem" ( jsem, který jsem )

dobré...hm, hm, dobré :)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.