Málem

Tenkrát, pod rozkvetlým stromem,


vedle kašny,
u známých zřícenin.

Tak tam jsem chtěl
drnkat na struny kytary,

co vrní se, a přesto nikdy nehrály,

a pak vytáhnout z hnědý brašny
kus papíru; cigaretu.



V plánu jsem měl
na klíně psát poesii.


Psát je na řádky,
co po přečtení ladně smyji,

jako levná coura chvíle

v kabaretu.



Tenkrát pod rozkvetlým stromem,
na srdci se spoustou banalit

jsem poprvé pochopil.

Vždyť já jsem málem kvůli Tobě


skoro


přestal žít.


A tak se v tom kabaretu,
ve společnosti mužů, dam,


s tou lítostí sobě vlastní,

Tobě

málem omlouvám.