Pohled koule

Agrh! Včera, dnes, zítra. Jsi všude. Tvá černá havraní křídla, stále, i teď. Hledím, jako hladová kočka, co vyhlíží svojí kořist, ale přitom ty moc dobře víš, že zůstanu na svém místě. Nechtěla bych si tě zavřít do klece a nechat tě tam zavřeného, v uzlu neštěstí. Dál budu radši bloudit dnem a pozorovat, jak si létáš. Někdy si tě chytit a na chvilku nasávat, tvoji vůni... a zase pustit.
Po večerech je to horší. Bloudím, s pocitem, že jsem ztracená. Bez života, bez dechu. Nervózní a protivná. Zaháním to cvičením, snahou o změnění sama sebe. Nechci se dál stydět a všechno schovávat, díky tobě, jsem objevila nové cíle.




Díky tobě dokážu i nemožné, děkuji ti.