Krátká povídka o tom, co se stane, když se rozbije "kámen logiky". Povídka je zamýšlená jako poučení pro budoucí autory, aby krotili svoji fantazii a dbali na zachování logiky ve svých příbězích.
přidáno 13.04.2013
hodnoceno 10
čteno 987(18)
posláno 0
Petra Křehlíková bydlela se svými rodiči a mladším bratrem Kájou ve starém rodinném domě. Bylo jí 17 let, a ačkoliv chodila do školy, měla dost volného času, který trávila buď na diskotéce, nebo doma u počítače. Toho dne se na diskotéku nechystala. Měla v plánu pustit si něco doma - film, nebo hudbu.

Když však Petra vystoupala po kamenných schodech ke vstupním dveřím domu a začala v batohu hledat klíčenku, všimla si, že na schodech leží něco, co tam nebývalo. Byla to starobylá dřevěná skříňka.

Petra se rozhlédla, ale nikoho neviděla. Vzala tedy skříňku dovnitř. Její hyperaktivní šestiletý bratr právě pobíhal po chodbě sem tam. Přiběhl k ní.

"Co to máš?" řekl.

"Skříňku," odpověděla Petra.

"Co s tím budeš dělat?" řekl Kája.

"Hrát si na Pandóru," řekla Petra.

Kája dál pobíhal po chodbě a Petra zašla do svého pokoje. Tam si skříňku prohlédla a opatrně otevřela. Uvnitř byl čirý drahokam ve tvaru pravidelného dvanáctistěnu. Kromě něj tam ležel ještě malý papírek s nápisem: "KÁMEN LOGIKY".

Petra měla hlad, a tak drahokam odložila na postel a odešla dát si svačinu. Když se vrátila, v jejím pokoji byl Kája. Poskakoval po posteli a držel přitom drahokam v ruce.

"Hej!" okřikla ho Petra. "Tady nemáš co pohledávat."

"Hele," řekl Kája a ukázal jí drahokam.

"Vrať mi to," řekla Petra a nastavila ruku.

"Tůdle nůdle," odvětil Kája a hodil kámen po ní. Minul. Drahokam proletěl těsně kolem Petřiny hlavy, narazil do zdi a rozpadl se. Petra se ohlédla.

"Nesnáším tě," řekla, spatřivši, co zbylo z drahokamu.

Když se však podívala zpět, bratr už tam nebyl. Zmizel. Navíc postel byla čistě ustlaná. Petra na to chvíli udiveně zírala. Rozhodla se, že to půjde říct rodičům. Prošla dveřmi, které normálně vedly na chodbu, ale ocitla se v nádražní čekárně. Lekla se. Prošla dveřmi zpět, ale byla ve studovně veřejné knihovny. Její zděšení se stupňovalo.

Procházeli se tam dva úplně stejní muži, jen jeden z nich chodil po zpátku. Střídavě vykřikovali: "Lesní medvěd se stane prezidentem USA!" "Bezdomovec prodal Evropu indickému králi!" "Abiturent přepíše užitek škaredé plenky!" "Playback se plazit před fritování!" "Han man pafu bák!" Začali se proměňovat ve slony a kvákat přitom jako kachna.

Petra si myslela, že je to zlý sen. Zkusila se štípnout do ramene, ale nic necítila. Začala ječet zděšením, ale v ten moment zavládlo úplné ticho a jeden ze slonů zmizel a druhý se proměnil v parní lokomotivu.

Petra náhle vzlétla vzhůru, proletěla stropem a ocitla se na chodníku rušné ulice před cukrárnou. Mimovolně otevřela dveře cukrárny, ale z nich vyběhla dívka, která vypadala úplně stejně jako ona. Za ní z dveří vyběhla ještě druhá taková a pronásledovala tu první s pistolí v ruce. Petra to sledovala. Dívky se honily po silnici a automobily jimi projížděly, jako by byly nehmotné. Najednou se vše na ulici zastavilo, jako by se zastavil čas.

Jakmile se však Petra jen trochu pohnula, což netrvalo víc než sekundu, ocitla se na ponurém záchodě. Všimla si, že jsou tam pisoáry, takže je to pravděpodobně pánský záchod. Chtěla se dostat pryč. Rozhlédla se, ale nikde nebyl východ a všechny kabinky byly zamčené, nikdo se z nich však neozýval.

Zkusila si sednout, a jakmile dosedla, ocitla se v cukrárně. Seděla na stropě, celá cukrárna byla vzhůru nohama. Když se podívala nahoru, uviděla tam na stolech sedět spoustu chlapců. Všichni vypadali jako Kája. Jeden Kája se jí zjevil přímo před nosem, vycenil upíří zuby a prohlásil: "Jsem ředitel zeměkoule."

Petra se ocitla na pustém mořském dně. "Co se..." řekla a zarazila se. Dostala nečekanou ránu do tváře a najednou se nemohla ani hnout. Upadla jí ruka, aniž by cítila nějakou bolest, a viděla ji plavat pryč, jako by to byla ryba.

V hlavě Petře zněly šeptající hlasy: "Nula se nerovná nule. A a současně negace A. Existuješ v prázdné množině."

Opět se ocitla v knihovně a viděla ty stejné muže jako před tím vykřikovat: "Lesní medvěd se stane prezidentem USA!" "Bezdomovec prodal Evropu indickému králi!" Chtěla se dát na útěk, ale její tělo ji přestalo poslouchat. Šla pozpátku a nemohla se tomu bránit. Ocitla se v temné zatuchlé jeskyni a sedla si tam k luxusně prostřenému stolu.

Získala opět kontrolu nad svým tělem, a tak vstala, ale v tom okamžiku se ocitla na divadelním jevišti před prázdným sálem.

Klekla si na kolena a ocitla se ve svém pokoji. Uvědomila si, že má obě ruce a v každé drží polovinu drahokamu. Přiložila je k sobě a najednou držela v rukách celý drahokam.

Chvilku zírala na pravidelný dvanáctistěn v očekávání, co se ještě stane, ale už se nic nedělo. Vstala a rozhlédla se po pokoji. Vypadal jako normálně a prostěradlo na posteli bylo rozházené.

Petra si zula boty, lehla si do postele a oddechla si. Rozhodla se, že ten večer už si nic nepustí, a od té doby si logiky a pravdy ve filmech a seriálech vážila víc než kdykoliv předtím.


přidáno 21.04.2016 - 20:07
Teron: Děkuji za námět k úvaze. Myslím, že záleží čistě na autorovi příběhu, jaká síla by převzala místo logiky. Ta myšlenka mi připomněla epizodu animovaného Star Treku "Mágové Megas Tu" ( https://cs.wikipedia.org/wiki/M%C3%A1gov%C3%A9_Megas_Tu ), kde se posádka Enterprise ocitla ve světě, jehož fyzika byla propletena s magií, takže pro svoji záchranu skutečně museli její členové svět kolem sebe začít ovládat svou vůlí. Ale logika v tomto případě porušena nebyla. (Ačkoliv k jednomu souboji tam došlo...)

Navíc myslím, že určitá zrada tkví v tom, že logika není jen vně člověka, ale i v něm, takže pokud se nebude chovat logicky svět vně, měly by se stát nelogickými i člověkovy myšlenky. Ale psát o tom má smysl jen tehdy, pokud to něco smysluplného sděluje.
přidáno 21.04.2016 - 00:45
Dobrej trip. Přivádí mě to k úvaze, jestli by po rozbití něčeho, co takhle drží logiku příběhu/ů, převzala vládu síla představivosti a de facto by si osoba s dostatečně silnou vůlí mohla prosadit svou verzi reality bez ohledu na jakákoli externí pravidla...
přidáno 19.06.2013 - 08:37
Hunter: Určitě. Existují různé literární žánry a ne každý se hodí pro každé téma. Zatímco v některých je ta logika naprosto nezbytná (např. detektivky), v jiných je naopak zbytečná či takřka nerealizovatelná (např. dadaistická poezie či surrealismus). Když však něco čtu, chtěl bych mít od začátku jasno, zda "v daném světě" platí logika a má smysl snažit se této logice porozumět, nebo si autor může dovolit napsat, cokoliv ho napadne, a je lepší nad tím nepřemýšlet. Jako čtenář dávám přednost dílům z první zmíněné kategorie.
přidáno 19.06.2013 - 06:36
Úplně souhlasím s myšlenkou krotit fantasii autorů, či ji alespoň opírat o logiku, ale stejně se najdou témata a lidé, kde to nepůjde napsat a kterým je logika někde.
přidáno 27.04.2013 - 08:40
Oldrich: Děkuji. Teď už vím, v čem jsem dobrý. :-)
přidáno 26.04.2013 - 19:38
Pobavilo mě to. Vskutku pobavilo. Je to napsané zručně a vyjadřuje se to precizní prací s jazykem. Ne nadarmo čteš ty slovníky!
Nejvíc mě ale asi pobavilo - v dobrém samozřejmě - to jak krásný řád jsi dal rozpadu té logiky. Jak přesně a systematicky odvíjíš chaos. To mě baví!
přidáno 18.04.2013 - 19:39
Vladan: Děkuji za komentář. Souhlasím, že umělecký záměr je důležitý a dobrý autor může napsat kvalitní dílo i bez toho, aby se držel reálné logiky. Pokud je absence či nedostatek logiky záměrem (jako třeba v části této povídky) a tento záměr je cílevědomě realizován, je to určitě v pořádku.
přidáno 17.04.2013 - 21:08
Ačkoliv jsem jinak zastáncem přísné logiky, budu oponovat.
Jan Weiss - Dům o tisíci patrech nabo Satanské verše Salmana Rushdieho jsou příkladem díla "rozbíjejícího kámen logiky" napadrť, ale přesto vysoce ceněného. Jde o to, jestli daný text je jen "duševní průjem" autorův, nebo v sobě "skrývá" nějakou nadstavbu = jak dobrý je autor.
přidáno 13.04.2013 - 16:53
Severak: Z realistického hlediska ne, ale může to něco symbolizovat. Možná každý z nás má v sobě určitý "kámen logiky", ale ne každý si to uvědomuje. Ta skříňka tam možná ležela odnepaměti, jen si jí dřív nikdo nevšiml.
přidáno 13.04.2013 - 13:06
pěkná, akorát ten fakt, že se jí kámen logiky jen tak válel na schodech, moc logiky nemá :-)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
»jméno
»heslo
registrace
» narozeniny
Rafi... [12], Lenys [11], Lexy [9], Jessie_Kadison [7], Dodo [4]
» řekli o sobě
Erien, potulný bard řekl o Severka :
Hvězda naděje.....její světlo neroste ani neslábne....Je neměnou skutečností. Její slova dokáží vnést světlo i do těch nejtemnějších chvil.....Velmi si vážím jejího přátelství E
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Najlepsie online hry

Najlepsie hry recenzia

Fantasy meč

Jak se nejlépe inspirovat k napsání rytířské básně? Staňte se rytířem!

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

© 2007 - 2020 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku