![]() ![]() ![]() ![]() |
Obloha ztemněla a jako slzy
kapky dopadaly do trávy
kde zanechaly tiché vzlyky bolesti
Blesky staly se výkříky zoufalství
a vítr docházejícím dechem
když se nebe na chvíli zalkne
a pak prudce nadechne
•
to není nebe, ale já
kapky dopadaly do trávy
kde zanechaly tiché vzlyky bolesti
Blesky staly se výkříky zoufalství
a vítr docházejícím dechem
když se nebe na chvíli zalkne
a pak prudce nadechne
•
to není nebe, ale já

miroslawek: Tichá bolest je klišé, toho už se nezbavíš.
Já si to po sobě četla, každý občas přehlédne chybu.
Já si to po sobě četla, každý občas přehlédne chybu.

zase tichá bolest... tím fakt trpím
oprav si "vykříky"... nevím proč, ale evokuje to ve mně "výstřiky"... počkej, teď už ta oprava nepomůže... ale přečíst sis to po sobě tedy mohla... zvlášť, když totéž očekáváš od druhých
oprav si "vykříky"... nevím proč, ale evokuje to ve mně "výstřiky"... počkej, teď už ta oprava nepomůže... ale přečíst sis to po sobě tedy mohla... zvlášť, když totéž očekáváš od druhých
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Pohled do prázdna : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Slzy
Předchozí dílo autora : Dětství
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Reiko [14], lk.firefox [13], Crystal [10], zlatesvetlo [8], Maureen [8], ZaZu [2], Tomáš Černý [2]» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?