04.04.2013
5
1230 (6)
0
Když lásko večer usínám,
plamen samoty zhasínám.
Mílovými kroky se řítím k tobě,
čekej na mě a vezmi mě k sobě.
Tady je to naše noc co noc,
tma jde nám vždy na pomoc.
Pomáhá ukončit trápení,
jen však dočasné trýznění.
Až se zase Robinsone probudíš,
já Pátek k tobě půjdu blíž.
Budeme sehraná dvojka na našem ostrově,
budeme síla v hůlce Potterově.
 10.04.2013 18:51
KlarKoss:
Kdo umí snít,
když na snění je čas,
umí i žít,
těšit se z žití krás...;o)
 05.04.2013 19:05
pěkné, pěkné:)
 04.04.2013 23:21
ale jo, je taková mladistvá, svěží a hravá (-:
 04.04.2013 20:50
TheLivingCore: Jsem ráda, že je to z té básničky tolik cítit, protože ono to tak trochu opravdu je. Děkuju, moc si vážím tvého komentáře :-)
 04.04.2013 20:36
Libi se mi to, jako kdyby jste měli vlastni fiktivni svět kterej patři jen vam :) zavist

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.