Oranžový koláč
osvětluje černé kvádry paneláků
kráčím mezi nimi
nasávám z plných plic
vůni zkažených obědů
lidského štěstí
lidské utrpení
psích výkalů

modrá okna
vysoko nade mnou
a za nimi
pubescentní sny a naděje

počkám
až svět dočista ztmavne
a též zmizím
za jedním z nich
 25.09.2014 14:52
Dřív jsem podobně vnímala život za různými okny sídliště.. Pěkně vykreslené, povedené ;)
 18.03.2013 11:27
Miro Sparkus: Není to pouze báseň s nádechem deprese, má evokovat sny, plány a touhy co vznikají za tenkými stěnami panelových bytů a které jsou promýšlené v hlavách nájemníků...(Ne)strážci proto, že jsou to někdy touhy, jaké by nemusely prospět a proto to ty veliké panelové krabice střeží a pokouší se nepustit :)
 18.03.2013 10:12
Hodně depresivní a ty psí výkaly, no úplně jsem ucítil ten podivný venkovský puch, ale je to dobré. Jen si říkám, že potkat tě zrovna při téhle procházce, asi bys neměla dobrou náladu :-).

Jen mi vrtá hlavou ten název. Spíš mi ty paneláky evokovaly věznitele a tebe jako jejich vězně. Vlastně proto je tam to (Ne)strážci...

Ale, zase jsem se nechal unést :-).
 17.03.2013 22:53
Docela depresivní. Líbí se mi závěr, ale jinak mě báseň neoslovila.
 17.03.2013 18:28
jo..povedená...podle mne vymalovala obraz...jak má být :)
 17.03.2013 08:47
Se mnou to rezonuje,je zrovna neděle ráno na jednom nejmenovaném sídlišti a já sem přišel z procházky,krásně to vystihlo povahu dnešního dne a taky celého sídliště.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.