10.01.2019 3 1119(8) 0 |
Sen o domovu
žene mě tmou
za nadějí
kdesi ztracenou
Ztrácí se
jak zeleň listí
Vrátí se snad jiná
jaro příští
Na krátkou chvíli
vnímám tu vůni
než zmizí v hloubi
hluboké tůni
Svítá
A srdce procitá
10.01.2019 - 22:59
Nikytu: tak já psal výhradně o tom "A srdce procitá". Samozřejmě se budu těšit na příští
10.01.2019 - 20:25
Trochublázen: Děkuji za návštěvu. S tou třetí slokou, já si nemohla pomoct. Připadalo mi to neukončené. Ale třeba se toho příště zhostím jinak. Básně o dvou slokám myslím moc nepíšu. Ale nikdy neříkej nikdy. :-)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Sen : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Zrady na moři
Předchozí dílo autora : Sedimenty
» vyhledávání
» menu
novinky [65] literatura [58/333] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory kontakt - formulář statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
polibek0012 [14], Annabelle [14], KissOfDark [14], pisiprotebe [14], VolkodavKO [11], sarinka580 [7], DanaSurya [1], Ivušák [1]» řekli o sobě
Yana řekla o kmotrov :Jeho nadšení pro věc je tak nakažlivé, jeho projev je tak moudrý a tak plný života, že jsem hrdá na to, že znám kmotrova a že jsme si blízcí, je to pro mě pocta, znám kmotrova- tak zatichlého a tak hlasitého, plného inspirace a bohémského ducha, jo, a je strašně milé když se z něčeho raduje a směje se