...
![]() ![]() ![]() ![]() |
Modré, čistě vzhlížející nebe,
a v kufru auta jen kousky tebe...
Setřu krev z ruční pily..
Jaký to bylo když spolu jsme žili?
Na tom už nesejde, už je to pryč,
z auta už tahám koupený rýč.
Jak tak kopu tu díru do země,
začnu se probouzet a řvu zděšeně..
Tenhleten sen vraci se zas a zas
a ja si připadám jak nějaky vrah.
Druhý den otevřu od auta kufr,
tam od krve zbarvený veliký šutr..
a v kufru auta jen kousky tebe...
Setřu krev z ruční pily..
Jaký to bylo když spolu jsme žili?
Na tom už nesejde, už je to pryč,
z auta už tahám koupený rýč.
Jak tak kopu tu díru do země,
začnu se probouzet a řvu zděšeně..
Tenhleten sen vraci se zas a zas
a ja si připadám jak nějaky vrah.
Druhý den otevřu od auta kufr,
tam od krve zbarvený veliký šutr..

proč zrovna šutr?? :D... Jinak tedy potěšila morbidní část mého já... tak ti za ni děkuji
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
sen versus realita : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Nebožtíkova ulice
Předchozí dílo autora : Proč
» vyhledávání
» menu
novinky [65] literatura [58/333] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory kontakt - formulář statistiky online: 4» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Veronica176 [13], Bombardeta [13], anisek989 [12], Marrio [12], Melkor [9], wojta [1]» řekli o sobě
shane řekl o Severka :Má šťastná hvězdička, která mne svými krásnými básněmi inspirovala k mnohým hříškům. Díky úspěšnému starosvatění naší skvělé kámošky a básnířky prostějanka se známe ještě z dob, kdy nám bylo oběma krásných sedmnáct / jí jednou, mně hned třikrát!/. To je věk, kdy se člověk rád nadchne pro všechno krásné, ještě neumí skrývat své pravé city a nemá daleko pro velká slova! A když pak narazí na někoho podobného, je to paráda a skvělý odvaz! Milá Lenko! I já si vážím Tvého upřímného přátelství, které, jak se zdá, přežilo i zkoušku dospělosti, o čemž svědčí i to, že jsem jedním z VIP, kterým jsi tu postavila pomníček z milých slůvek. Je pravdou, že jsme se už dlouho nikde nepotkali a třeba ani ještě dlouho nepotkáme, ale když je mi smutno, kouknu na nebe a vzpomenu si, že jedna hvězdička tam kdysi svítila jen pro mne, že mne někdo zval svým milým sluníčkem a otvíral mi srdce dokořán, aniž by mne znal jinak než z těchto stránek. Bylo moc milé si číst podobné věci i kdyby to byl jen milosrdný klam...;oX