přidáno 26.12.2012
hodnoceno 2
čteno 1247(10)
posláno 0
Večer
a svítí jen jedna z hvězd,
hle tu ani ostrý srpek mi štěstí nepřines.
Proto stále nevím či bdít či snít
a hledím tiše do nebes.

Tu zticha uléhám k spánku,
a na rodné vsi štěkne si pes,
probudí jak mě tak i celou ves
a usnu až k ránku,
své oči pak topím v babiččině granku.

Neusínám, ale vždycky sám,
proto,
to bude asi tím štěstím,
které vedle sebe mám,
že štastně jen s tebou usínám.
přidáno 28.12.2012 - 12:44
Viviana Mori
Moc se mi líbí první dvě sloky, třetí už poněkud upadá do toho usínání štěstím. :-) Trochu přemýšlím, co je to za druh verše?
Milé dílko to ale je. :-)
přidáno 27.12.2012 - 20:03
Roztomilé...:-)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Noc : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Ráčkování
Předchozí dílo autora : Pocit vánoční

» nováčci
napp1ng bookworm
» narozeniny
Vladan [14], marinka [10], Gabriela Malá [2]
» řekli o sobě
ScarLiam řekl o Mája S. :
Zdá se být milá neznám ji Zdá se být krásna mnou neviděna nikdy Stydlivá ... Usuzuji z vykání Stále čtu díla její Neustále zde žije Dále se mění Vidím v ní umělce Její um nikdy nevypění.
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2026 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming