Podívej

Podívej den pomalu končí
každý stín už odchází
hvězdy na nebi již září
a cestu měsíce zdobí
víčka se klíží v přízni osudu
a mysl tě odvádí do končin
bez kamenných hrází
v obejmutí snových tváří
noční můry se v prach drobí
a odkrývají hvězdnou kupu

Podívej obzor se sklání
a do snů ti klid vnáší
třpyt hvězdných pavučin
které upletly lesní víly
v zahradě kopretin
plné barevných strání
se svojí nekonečnou vášní
zpěv ptáků je ozvučí
při mši přírodní síly
a ty usínáš v jejím objetí

Podívej ...
sny přicházejí