 07.10.2012 5 1823(19) 0 |
Prstýnek v ruce své
lehce svírám,
s pocitem lásky mé
se na tebe dívám.
Jak mám říct lásko má
ta hezká slova,
jak chtěl bych ti život dát
při vstupu do kostela.
Říct ti jen Ano
a dát ti růže,
říct ti jen Ano
z mé čisté duše.
Životní osudy
nás k sobě svedly,
jako dvě hrdličky
co k sobě jsi sedly.
Chtěl bych ti lásko říct
jak tě mám rád,
a tenhle prstýnek
chtěl bych ti dát.
Jentak Napsal
lehce svírám,
s pocitem lásky mé
se na tebe dívám.
Jak mám říct lásko má
ta hezká slova,
jak chtěl bych ti život dát
při vstupu do kostela.
Říct ti jen Ano
a dát ti růže,
říct ti jen Ano
z mé čisté duše.
Životní osudy
nás k sobě svedly,
jako dvě hrdličky
co k sobě jsi sedly.
Chtěl bych ti lásko říct
jak tě mám rád,
a tenhle prstýnek
chtěl bych ti dát.
Jentak Napsal
07.10.2012 - 23:48Devils_PIMP
Prvni chybou je neustale opakovani se - rymy ti kneplavou ale primo krauluji - nejsu spokojen - ale vitej
07.10.2012 - 14:47Jistě to ocení dotyčná.. Ale mně to přišlo jako hrozný kýč..:) I když bych ti to nahlas neřekla, že jo..
Jinak, toto bude asi překlep:
co k sobě Jsi sedly
Jinak, toto bude asi překlep:
co k sobě Jsi sedly
07.10.2012 - 13:48Cvokhauz
Nevím nevím, ty "rýmy" se mi nelíbí... ale jak řekla taron, tohle bude asi osobní báseň, počkám si na jinou :) A vítej k nám
07.10.2012 - 13:30Jako totos napsal jen tak ? No to ne ...s tím zásadně nesouhlasím ..své ano v kostele a před oltářem nadějí ? To není jen tak :))))))
Promiň dělám si srandu z tvého jména...Jentaku Napsálku...vítám tě...no , to je taková osobní báseň ....počkám si na jinou , tu ti pořádně zkritizuji :)))
Promiň dělám si srandu z tvého jména...Jentaku Napsálku...vítám tě...no , to je taková osobní báseň ....počkám si na jinou , tu ti pořádně zkritizuji :)))
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)
