|
co změní
 07.10.2012 3 1083(7) 0 |
Na polštáři zbyly otisky tvých rtu
včerejší noc bez jmena a polibku
hledající své vlastní radosti
z myšlenek co pohostí
žhavá těla chvíle času
vteřinu v rožhaveném klínu
poslední ozvěna v hlasu
odcházejícího stínu
co změní
ve zbytku posledních vuní
včerejší noc bez jmena a polibku
hledající své vlastní radosti
z myšlenek co pohostí
žhavá těla chvíle času
vteřinu v rožhaveném klínu
poslední ozvěna v hlasu
odcházejícího stínu
co změní
ve zbytku posledních vuní
07.10.2012 - 23:33Tvoje lásky jsou takové zvláštně smutné a beznadějné. Třeba to tak není, jakobys psal o lásce nevěrné. Líbí.
07.10.2012 - 13:33ha..tvoje snad první erotická ....hm...zbytky vůní - jo - každý máme svou charakteristickou vůni - pach , pro někoho příjemný , pro někoho ne - je to prostě chemie ....báseň , líbí :)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Jen zbytky vuní : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : směješ
Předchozí dílo autora : Zase se bude lhát
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Reiko [14], lk.firefox [13], Crystal [10], zlatesvetlo [8], Maureen [8], ZaZu [2], Tomáš Černý [2]» řekli o sobě
shane řekl o Severka :Má šťastná hvězdička, která mne svými krásnými básněmi inspirovala k mnohým hříškům. Díky úspěšnému starosvatění naší skvělé kámošky a básnířky prostějanka se známe ještě z dob, kdy nám bylo oběma krásných sedmnáct / jí jednou, mně hned třikrát!/. To je věk, kdy se člověk rád nadchne pro všechno krásné, ještě neumí skrývat své pravé city a nemá daleko pro velká slova! A když pak narazí na někoho podobného, je to paráda a skvělý odvaz! Milá Lenko! I já si vážím Tvého upřímného přátelství, které, jak se zdá, přežilo i zkoušku dospělosti, o čemž svědčí i to, že jsem jedním z VIP, kterým jsi tu postavila pomníček z milých slůvek. Je pravdou, že jsme se už dlouho nikde nepotkali a třeba ani ještě dlouho nepotkáme, ale když je mi smutno, kouknu na nebe a vzpomenu si, že jedna hvězdička tam kdysi svítila jen pro mne, že mne někdo zval svým milým sluníčkem a otvíral mi srdce dokořán, aniž by mne znal jinak než z těchto stránek. Bylo moc milé si číst podobné věci i kdyby to byl jen milosrdný klam...;oX
