Jen zbytky vuní
Na polštáři zbyly otisky tvých rtu
včerejší noc bez jmena a polibku
hledající své vlastní radosti
z myšlenek co pohostí
žhavá těla chvíle času
vteřinu v rožhaveném klínu
poslední ozvěna v hlasu
odcházejícího stínu
co změní
ve zbytku posledních vuní