Básnička složená v hlubokém zamyšlení o smyslu života.... :/
 27.09.2012
2
1180 (9)
0
Když na sebe nemáme čas,
když spolu nemůžeme být,
je smutno každému z nás,
a nezbývá nám, než snít.

Když mě už nechceš vidět,
když mě už nechceš ani slyšet,
nevím jestli se mám stydět,
jestli mám voláni noci uslyšet.

Volání toho slepého ticha,
volání té černé noční krajiny,
kde každý lidský život utichá,
kde mění tenhle svět, za jiný.

Snad mě jednou pochopíš,
snad mě jednou uznáš,
a až umíráček znít uslyšíš,
že už tu nejsem, poznáš.

Za pár let si možná vzpomeneš,
jaký jsem byl, jak jsem ten život žil,
a až kolem místa mrtvých pojedeš,
poklekneš a vzpomeneš jak jsem kdysi snil....
 27.09.2012 21:12
Řemeslně odpovídá věku. Obsah zamilovaně klasický
 27.09.2012 20:54
No..ty plně nahradíš taron v jemnosti a milé naivitě ...jo , ty budeš můj nástupce..jen ta druhá sloka ...slyšet, vyslyšet...nejde to nějak zpravit ? To tam kazí ...jinak se mi velmi líbí :)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.