|
Vše se točí dokola..bolest se vrací, štěstí to napravuje, ale existuje čudlík, jež to nějak zastavuje??
 26.09.2012 5 1229(13) 0 |
...
Nahoru,
dolů,
bez sebe,
spolu
- zvedá se mi z toho žaludek!
Nahoru,
dolů,
bez sebe,
spolu
- zvedá se mi z toho žaludek!
01.10.2012 - 10:04Nahoru,
dolů,
bez sebe,
spolu
- žaludek se z toho zvedá,
tohle je život, jinak se nedá!!
;-) :-)
dolů,
bez sebe,
spolu
- žaludek se z toho zvedá,
tohle je život, jinak se nedá!!
;-) :-)
26.09.2012 - 22:51taron: máš pravdu, ty horší časy nás teprve čekají...ovšem vědomí, jestli bude nějaké ,,dál, příště,, je děsivé...každý dělá chyby a nemůžu mít vždy dobrou náladu, ale ohled k milované osobě by měl mít každý...(byla jsem asi moc hodná a tolerantní a nějak se mi to navrací stejným dílem, naopak)..No, to by bylo na dlouho, jen můžu říct, že čím déle bolest trpíme - stane se, že ustoupí a jizvy se zahoji - zkrátka, mám strach, že to vzdám :-/
26.09.2012 - 17:19Proč to zastavovat ? To vaší lásku jedině utužuje ...toužení je krásné :) Potom budete celý život spolu a přijde ponorková nemoc a z toho se ti teprve bude zvedat žaludek :)))))
nesmutni, vše dobře dopadne .
nesmutni, vše dobře dopadne .
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Na kolotoči : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : To, jež mi nedovolí se smát..
Předchozí dílo autora : Mlčky
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 2» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Reiko [15], lk.firefox [14], Crystal [11], zlatesvetlo [9], Maureen [9], ZaZu [3], Tomáš Černý [3], Gimo73 [1], gaia333 [1]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)
