už je to pár let,
co jsem (byla) člověk…
nahé porcelánové holčičky
a jejich roztříštěné hlavičky
co u nohou mi ležely,
dětskou naději mi však už vrátit nemohly…
na vratké židličce,
na vysoké houpačce.
se sebevražednými sklony,
a ruce plné špinavé nevinny ,
co klepaly se mi,
jako ta křídla motýlí,
když jejich pel se rozptýlí.
zkoušela jsem lítat,
ale prý se to nesmí…
roztoužený svět,
bez neukojeného chtíče,
svět, co už nesní
a jen každý den svoje štěstí ,
na dně sklenice od vína loví
a při tom neví,
že já jsem byla ten člověk, co se každý čas rodí…
co jsem (byla) člověk…
nahé porcelánové holčičky
a jejich roztříštěné hlavičky
co u nohou mi ležely,
dětskou naději mi však už vrátit nemohly…
na vratké židličce,
na vysoké houpačce.
se sebevražednými sklony,
a ruce plné špinavé nevinny ,
co klepaly se mi,
jako ta křídla motýlí,
když jejich pel se rozptýlí.
zkoušela jsem lítat,
ale prý se to nesmí…
roztoužený svět,
bez neukojeného chtíče,
svět, co už nesní
a jen každý den svoje štěstí ,
na dně sklenice od vína loví
a při tom neví,
že já jsem byla ten člověk, co se každý čas rodí…
06.03.2013 09:31
chtění se vyvzdělit a svěřit přebíjí vše ostatní, klišé, poetické obrazy podle polozasutých představ z čítanek
22.01.2013 10:31
Devils_PIMP
Skoda ue jsi to nekdy tlacila az moc na pilu :/
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.