procitám

V duši malý vytetovaný stín.
Soumrak halí do pěšin.
Stopy co nikam nevedou.
A tak na mě padá splín.

Deštivá je zahrada snů.
I promočené cáry veršů.
Okoukal jsem ze svých dnů,
vše co si nesu.

Tak mě vemte pod kabát.
Nebo dejte teplou deku.
Ještě stále jsem na světě rád.
I když je to k vzteku.