|
z dlouhé chvíle
 17.09.2012 3 978(10) 0 |
Potkal jsem stín,
bylo ho půl.
Co jenom s ním,
vždyť nebyl můj.
Jo milý brachu,
koukám jak brouk.
Válel se v prachu
nechtěl se hnout.
Chtěl jsem ho překročit,
stín po mě sáh.
Za sebou do prachu,
silně mě táh.
Čelo mi rosí pot,
záda zas mráz,
asi jsem vypil víc,
jak jeden máz.
Hlavou mi prolétlo,
tisíce včel,
neví jediná, co
dělat bych měl.
V kaluži prachu zde
mizím jak stín,
nevědouc v tu chvíli
co dělat s tím.
Kde se vzal, tu se vzal,
šedivý mrak,
sluníčko zahalil,
mě přešel strach.
Se sluncem zářivým
zmizel i stín.
Hostinský třese mnou,
v hospodě spím.
bylo ho půl.
Co jenom s ním,
vždyť nebyl můj.
Jo milý brachu,
koukám jak brouk.
Válel se v prachu
nechtěl se hnout.
Chtěl jsem ho překročit,
stín po mě sáh.
Za sebou do prachu,
silně mě táh.
Čelo mi rosí pot,
záda zas mráz,
asi jsem vypil víc,
jak jeden máz.
Hlavou mi prolétlo,
tisíce včel,
neví jediná, co
dělat bych měl.
V kaluži prachu zde
mizím jak stín,
nevědouc v tu chvíli
co dělat s tím.
Kde se vzal, tu se vzal,
šedivý mrak,
sluníčko zahalil,
mě přešel strach.
Se sluncem zářivým
zmizel i stín.
Hostinský třese mnou,
v hospodě spím.
22.09.2012 - 09:26
Potkal jsem stín : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Stařecký půst
Předchozí dílo autora : Vedle jedle
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Vladan [13], marinka [9], Gabriela Malá [1]» řekli o sobě
NoWiš řekl o dvakredencedekadence :Jednou mi hasila obličej, když jsem se popálil. Dodnes mi tam nerostou vousy. Prý to pak chutnalo jako karamel. Jednou mě popálila. Rusalka bez rybníčku, bolavá duše, námět na mý nejkrásnější básně. Kupodivu pořád šťastná, i když byste to do ní neřekli. Bolavá a šťastná. Jako odřený koleno v létě. Mám tě rád. Koleno, poleno.
