Stařecký půst

Když pročítám básně si tady,
kolikrát lituji,
že dávno již nejsem mladý.

Tak nádherná vyznání
a z tolika úst.
Škoda, že pro mne zbyl,
už jenom stařecký půst.

Chtěl bych se komentem zapojit,
leč v zápětí,
myšlenka kárná hlavou mi proletí:
Měj rozum člověče,
vždyť od mládí dělí tě
nejmíň půl století!

A tak jen čtu a vzpomínám,
co já bych dělal ve chvíli tu a tu,
lehce přivřu oči,
a roztáčím vzpomínek ruletu.

Vzpomínky v živé sny
se občas změní,
kolem mne tváře milenek,
mých i nemých,
se v půlkruhu točí...
Vášnivě hříšná noc.

Bohužel,
s ránem vše končí.