Pocestný

Zůstal jsi sám
zkoušíš si lhát,
teď sebe se ptáš
" kdo a co jsi zač?"

Prý nic nemáš,
jen nebuď lhář,
vídáš tvář
ten věčný snář.

Poznáváš květy
nejtajnějších vůní,
jen vzít je do ruky
duši ti vzít smí

Potkáváš lidi různý
pokaždé ze strany jiný,
jejich otázce se vyhýbáš.

Neutíkáš!

Ani před deštěm se neskrýváš.

Nebloudíš!

Všechny cesty správné jsou.
Volnost i vzdor navěky zůstanou
v bezpečí,
před strachem z teskných chvil.

Seš jenom pocestný,
co ztratil svůj cíl,
bez střechy nad hlavou,
sám volnosti syn.

Po cestách, necestách
ty kráčíváš dál,
za sluncem k obzoru,
neznáš svůj dar.

Plamen svící nehoří,
jejich oheň nezáří,
Cesty se sváží,
k oltáři s tváří.

Jak hejno supů tiše
krouží nad hlavou
ti, co chtějí stavět hráze
lidem do duší,nad hladinou


Seš jenom pocestný,
co nebral svůj díl
bez střechy nad hlavou,
sám zatracení syn.