Napsáno při cestě z výběrka na druhém konci republiky poté co jsem strávil čekáním 160 minut na Hlavním nádraží v Praze
 13.07.2012
10
1624 (9)
0
Odbila půlnoc a vlak pádí dál.
Venku již jen potemnělý sál.
Prkna co znamenají svět jak dehtem napuštěna
Hlavní myšlenka v černotě lítá opuštěna.

Civím ze sedačky do spící krajiny.
Možná to dělám jako jediný.
Okno jak zrcadlo a já vidím svou tvář,
schránka bez citu, jen prázdný slabikář.

Co s těmi nepopsanými listy? Co na ně dát?
Má na ně vůbec cenu příběh života psát?
Mrhati časem a plýtvati papírem, který jiným chybí?
Pořád do nekonečna rozepisovat ty samé chyby?

Co když má všechno vlastně smysl?
Jak povzbudit potemnělou mysl?
 14.07.2012 14:31
taron: Díky. O:-) Jsem rád, že se líbí. :)
 14.07.2012 14:30
Devils_PIMP: tak to máš pravdu, ta druhá polovina je trochu useknutá oproti té první, tak pro příště si dám větší pozor, díky :)
 14.07.2012 12:36
Co když má všechno vlastně smysl?
Jak povzbudit potemnělou mysl?
....celá je nádherná , ale ten konec...hm...delikatesa :)
 14.07.2012 08:42
 Devils_PIMP
Drobne ale opravdu jen drobne ti plave melodie napr 1. Sloka 2.souversi ale to je velmi zanedbatelne a je to mozna tim jak blbe ctu
 14.07.2012 00:53
Devils_PIMP:Díky, a jaké jsou ty malé?
 13.07.2012 23:36
 Devils_PIMP
Nevidim velike nedostatky - dibra prace
 13.07.2012 21:24
Díky O:-) Jsem rád, že se líbí. Tady je holt vidět to, že je potřeba pořádně se vcítit do situace při psaní, aby to dílo aspoň za něco stálo.
 13.07.2012 20:52
Líbí se mi čím dál více, od začátku do konce, který je fakt k zamyšlení a připomnělo mi to mě kdysi. Plzeň- Praha, Praha- Plzeň a stejný myšlenky a odraz tváře ve skle.
 13.07.2012 18:54
Lusy: díky :)
 13.07.2012 18:53
Pěkné ;)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.