Jak se cítím ve 3 ráno

Pošlapaná jako květina
Zrozena z popele a špíny
Bohužel, opět nevinna
K mé posteli se hrnou stíny…

Opilá, za okny se bouří
Zabils mě, zabils sebe, zabils nás
Z trosek mé existence se kouří ..
… koma přišlo včas…

Něco prořízlo ticho a teď to mlčí…
Křik, pláč a nemalá zášť…
Cosi nenávidí, cosi skučí
Chce tě najít …celá bílá, z temnoty plášť

Vidím tak nádherné obrazy
Které mou mysl na chvíli rozveselí
Za nehty něčí krev, jsem nositel nákazy
… a nikdo není podezřelý

Ty, kdož čteš a nevíš…
Vzpomeň si, kdo tě nechal trpět a pak tě bodl do zad…
Takže se cítíš jako já.. nespíš
A v tvém srdci věčný chlad …

Lahev laciného moku…
Padá na zem, vedle mé euforie
Vědoma si každého svého kroku
Usínám ve spárech agonie…