07.07.2012
6
1222 (11)
0
Nad
mojí hlavou nebezpečně
nahlas šumí koruny stromů
zpívajíce chmurné tóniny odsouzenců na smrt
tklivě usedavé
avšak s trochou naděje
že nebude to dlouhé
...
listí padá na zem
...
vrácená korespondence milenek
plná slz a horečného zklamání
tisíce zchladlých klínů
konkubín nebo jen obyčejných markytánek
zaschlý inkoust v kalamářích
černé duše
a stružky na tvářích po slzách

Vše jednou pomine
díra se zašije
aby nová se mohla udělat
 10.07.2012 17:57
co by asi řekl Stromovous.. kdo ví zda je sbírka Entí poezie.. tahle by mohla být jednou z jejího obsahu..
 09.07.2012 00:12
 Yasmin
ten konec je tak moc pravdivej. krásná.
 08.07.2012 13:47
Vše jednou pomine
díra se zašije
aby nová se mohla udělat

to je zajímací a mnohosmyslné :) dobré dílko :)
 08.07.2012 11:58
Jak pomíjivá je lehkost žití a jak krásná tvoje báseň(-:
 08.07.2012 11:37
hodně zajímavá :))
 07.07.2012 12:04
 Aidlin
jo. Krásná, mě se líbí. :)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.