06.07.2012 5 1231(11) 0 |
Z nebe
se stal oceán
a divoké vody
naráží do mysů nebeských bran
lesy zlověstně šumí
a zem občas navštíví posel vteřinový
ach jak miluji
tuto přírodní symfonii
tak strašidelná
tak vzrušující
tak k podivu
...
uschly kaluže
stoleté ratolesti se daly do klidu
vzduch pod vlivem mokra
a celá show netrvala ani hodinu
se stal oceán
a divoké vody
naráží do mysů nebeských bran
lesy zlověstně šumí
a zem občas navštíví posel vteřinový
ach jak miluji
tuto přírodní symfonii
tak strašidelná
tak vzrušující
tak k podivu
...
uschly kaluže
stoleté ratolesti se daly do klidu
vzduch pod vlivem mokra
a celá show netrvala ani hodinu
07.07.2012 - 09:42
Skvěle popsané, já tedy mám před bouřkou určirý respekt, vlastně je to strach. Ale fascinuje mě ta"show".
06.07.2012 - 18:43
asi bych toto dílko napsal jako zamyšlení :) jináč dobrý... hezky popis pocitů jenž znám a jsou mi blízké,někdy minulý rok jsem sem vložil pravě dílko na toto téma( Letní bouře )
06.07.2012 - 14:53
Sice tam nějak přeskakují rýmy ale mě na nich nezáleží a smysl v tom vidím takže můj osobní názor je že je to pěkné a rozvíjej svůj básnický směr dál...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
M,B-ouře : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Řeč stromů
Předchozí dílo autora : Tvá zahrada