To naše milování

Ta naše láska,
slyším jak postel praská,
a vášeň se rozlévá,
si jak lahodná poleva.

Tvé sténání,
do nebe volání,
už nic nebrání,
extázi ze vzájemného poznání.

Jak smyslů zbavení,
kde to v nás pramení,
jako bychom hledali,
to co nám jiní nedali.

Ta horkost, odevzdanost,
nekonečná touha,
miluješ mě, já tebe,
už žádná hra pouhá.

A skončit v objetí,
dobrovolně v tvém zajetí.

To naše milování,
spolehlivě zahání,
myšlenky na to jak jsme špatní,
avšak spolu nejvíc šťastní.

Ta naše vzjájemná blízkost,
pohřbívá věrnost,
co dali jsme druhým,
snaha utěšit se,
že stalo se mnohým.