 30.06.2012 2 1004(7) 0 |
Sama,
jen pod kontrolou cihlových strážců
jež probodávaj černou modř
před starou trafikou
sedím a hledím
do prázdna
anebo nade mě,
hvězdy odblikávají svůj noční job
a mé oči navštěvují vesmírné kraje
kde pouze vakuum a nekonečný strop.
Sama,
pod pouličními lucernami
na které se lepí můry
kráčím jindy již ztichlou ulicí
měsíc stříbří cestu mou
z úst uniká mi pára
a já si užívám tuto chvíli přítomnou.
jen pod kontrolou cihlových strážců
jež probodávaj černou modř
před starou trafikou
sedím a hledím
do prázdna
anebo nade mě,
hvězdy odblikávají svůj noční job
a mé oči navštěvují vesmírné kraje
kde pouze vakuum a nekonečný strop.
Sama,
pod pouličními lucernami
na které se lepí můry
kráčím jindy již ztichlou ulicí
měsíc stříbří cestu mou
z úst uniká mi pára
a já si užívám tuto chvíli přítomnou.
09.08.2012 - 23:47
Rozhovor s oblohou : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Krá,Krá
Předchozí dílo autora : Mezi vlaky či pijáky
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)
