|
..optimismus Sluncem, smutek v dešti - uprostřed činy v kleštích..
|
Prý musí pršet
aby mohlo zase Slunce vyjít,
mohl se ten jež to tvrdil mýlit?
Chvíli smutek,
hořkost v ústech tisíckrát prežvykována,
druhý den děkujeme za každá rána..
Ale uprostřed,
tam kde činy tyto mraky rozhání,
tam jsou paprsky Slunce,
které jim nebrání?
Prosvítá za závěsy svit krásný,
hle, dnes se všechno změní
- úsměvy, smích věhlasný,
a déšť, ten si zuby cení!
Prý musí pršet,
vím, že voda naše těla nerozpustí,
Slunce jej nezpálí,
snad jen mi lidé odpustí,
- byli bychom optimisté, kdybychom to úsloví neznali?
aby mohlo zase Slunce vyjít,
mohl se ten jež to tvrdil mýlit?
Chvíli smutek,
hořkost v ústech tisíckrát prežvykována,
druhý den děkujeme za každá rána..
Ale uprostřed,
tam kde činy tyto mraky rozhání,
tam jsou paprsky Slunce,
které jim nebrání?
Prosvítá za závěsy svit krásný,
hle, dnes se všechno změní
- úsměvy, smích věhlasný,
a déšť, ten si zuby cení!
Prý musí pršet,
vím, že voda naše těla nerozpustí,
Slunce jej nezpálí,
snad jen mi lidé odpustí,
- byli bychom optimisté, kdybychom to úsloví neznali?
Ze sbírky: Byl jednou jeden verš
21.06.2012 17:37
- byli bychom optimisté, kdybychom to úsloví neznali?-
-
Ne. kdybychom ho neznali, tak bychom ho stvořili.
-
Ne. kdybychom ho neznali, tak bychom ho stvořili.
21.06.2012 09:17
Devils_PIMP: Tím si občas není nikdo jistý..ale o tom to asi je. Děkuji ti :-)
21.06.2012 00:10
Devils_PIMP
Každá voda ale nakonec steče dolů - pekne dilko
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.