|
náhodám
|
Krajina v lhostejnosti..
má naděje políbená
věta co končí samotou
Tam za vzpomínkou
I za duhou
tiše se zpívá
kdo se pak dívá
s ústy jak ryba,jak stín
nestačím
pochopím
já přesto náhodám
unikám.
má naděje políbená
věta co končí samotou
Tam za vzpomínkou
I za duhou
tiše se zpívá
kdo se pak dívá
s ústy jak ryba,jak stín
nestačím
pochopím
já přesto náhodám
unikám.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Unikam : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Jen světlo září do krajiny
Předchozí dílo autora : I tak to může

