 08.01.2008 4 1539(18) 0 |
Byla mi kdysi za družičku,
ramínko zdobil rozmarýn,
hravost, která sluší lvíčku
panenka z éry krinolín,
na klín mi sedla, bez všech léček
nožku si šupla pod zadeček
Śel čas, já svědkem byl to ráno
kytice, závoj a bílý šat
když velké zaznívalo ANO,
pak měl jsem na co vzpomínat
když v čele stolu, žertem trošku
vsunula pod zadeček nožku
Již volnost nám zas byla dána,
je mezi námi jen dvanáct let,
že v samotě jsou smutná rána
tak máme o čem přemýšlet
cigareta, kouř otazníků
a nožka? Opět podle zvyku
ramínko zdobil rozmarýn,
hravost, která sluší lvíčku
panenka z éry krinolín,
na klín mi sedla, bez všech léček
nožku si šupla pod zadeček
Śel čas, já svědkem byl to ráno
kytice, závoj a bílý šat
když velké zaznívalo ANO,
pak měl jsem na co vzpomínat
když v čele stolu, žertem trošku
vsunula pod zadeček nožku
Již volnost nám zas byla dána,
je mezi námi jen dvanáct let,
že v samotě jsou smutná rána
tak máme o čem přemýšlet
cigareta, kouř otazníků
a nožka? Opět podle zvyku
11.01.2008 - 15:55Nalézáš spoustu krásna v jejím "obyčejném" zvyku....;)...moc krásná báseň...hladí po duši...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Síla zvyku : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : K povzbuzení
Předchozí dílo autora : Kdě že ta
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Vladan [13], marinka [9], Gabriela Malá [1]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)
