 08.01.2008 4 1299(18) 0 |
Byla mi kdysi za družičku,
ramínko zdobil rozmarýn,
hravost, která sluší lvíčku
panenka z éry krinolín,
na klín mi sedla, bez všech léček
nožku si šupla pod zadeček
Śel čas, já svědkem byl to ráno
kytice, závoj a bílý šat
když velké zaznívalo ANO,
pak měl jsem na co vzpomínat
když v čele stolu, žertem trošku
vsunula pod zadeček nožku
Již volnost nám zas byla dána,
je mezi námi jen dvanáct let,
že v samotě jsou smutná rána
tak máme o čem přemýšlet
cigareta, kouř otazníků
a nožka? Opět podle zvyku
ramínko zdobil rozmarýn,
hravost, která sluší lvíčku
panenka z éry krinolín,
na klín mi sedla, bez všech léček
nožku si šupla pod zadeček
Śel čas, já svědkem byl to ráno
kytice, závoj a bílý šat
když velké zaznívalo ANO,
pak měl jsem na co vzpomínat
když v čele stolu, žertem trošku
vsunula pod zadeček nožku
Již volnost nám zas byla dána,
je mezi námi jen dvanáct let,
že v samotě jsou smutná rána
tak máme o čem přemýšlet
cigareta, kouř otazníků
a nožka? Opět podle zvyku
11.01.2008 - 15:55Nalézáš spoustu krásna v jejím "obyčejném" zvyku....;)...moc krásná báseň...hladí po duši...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Síla zvyku : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : K povzbuzení
Předchozí dílo autora : Kdě že ta
