Salome a svědomí

Víš, co je to šťastnou být
a nebát se o jiné?
Kdo chce tě ve tmě políbit,
rty tvé vždycky mine

Padaly hlavy do košů,
to pro tvé oči žhnoucí
Ptej se proč, přec nekoušu,
nechci ti duši tlouci

Zdáš se všem tolik zmámená
Mockrát jsem ta slova slýchal
Kdo objal tva utlá ramena,
druhý den těžce dýchal

Už nebylo po tom zpěvu zbytí
Milují krásu krutí páni
Krev je jak víno bez opití,
bez trochy žití zdání

Nevíš proč a netušíš též,
jak to bylo kdysi krásné
Beze slova do hlubin jdeš
a hvězda tvá jen žasne