Až přestanou fungovat všechny léky,
co ztišují emoce, odvrací zlobu, berou
sebevrahům žiletky z rukou a natahují
prsty v zaťaté pěsti, zůstaneme sami.
Poprvé sami se sebou, bez prostředníka,
ryze surové jádro citu, neobroušené,
rvoucí vnitřnosti. Ta vlna předlouho
spoutaného běsnění přelije se jak tsunami.
Čekám na ni, předčasně propuštěna,
brouzdám se v rákosu a vyhlížím vás.
Šaty zmáčené, s okem na dalekohledu,
tiše schována na ostrově od Kim Ki-duka.
co ztišují emoce, odvrací zlobu, berou
sebevrahům žiletky z rukou a natahují
prsty v zaťaté pěsti, zůstaneme sami.
Poprvé sami se sebou, bez prostředníka,
ryze surové jádro citu, neobroušené,
rvoucí vnitřnosti. Ta vlna předlouho
spoutaného běsnění přelije se jak tsunami.
Čekám na ni, předčasně propuštěna,
brouzdám se v rákosu a vyhlížím vás.
Šaty zmáčené, s okem na dalekohledu,
tiše schována na ostrově od Kim Ki-duka.
06.06.2012 16:23
to by bylo, kdyby najednou vsichni vysadili medikaci... nebrouzdej dlouho, at nenastydnes... ;)
04.06.2012 13:23
No, co mám psát, že je to jedna z tvých nej ? To už nejde, to už jsem psala před chvílí, tak já napíši , že je velmi silná sdělením...co budou lidé dělat se svými city, až jim nikdo nepodá utišující lék farmacie ? Hm....ti , kdo utečou do přírody, ti možná přežijí svou nemoc citů, ti kdo zůstanou ve velkoměstech zcela určitě zblázní :)))
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.