Na vahách

Někdy bych fakt nechtěl se některý věty dozvědět...
Někdy je menší zlo tyhle věci vůbec nevědět...
Snažím se neslyšet a na zlý řeči radši nehledět...


Nemusím mluvit a nemusím se druhých vůbec na nic ptát...
Stačí jen když chvíli s nima budu tu jejich zvláštní hru hrát...
Stačí chvilka a už slyším jak Za zádama začínaj se smát...

Jsem přehlcenej a v hlavě mám moc otazníků...
Mám toho dost a dost otázek v dotazníku...
Jsem podlomenej jako střecha bez vazníku...

Klesat výš zdá se jednoduší než stoupat dolů ke dnu...
Zlomíš mě Tak pod do mě beztak se zas z toho zvednu...
Jsem chladnej jsem vytesanej z ledu jsem kluk co narodil se v lednu...

Nevím co myslet si a čemu už mám věřit...
Zase mě to sere a začínám zas z toho zvěřit...

Vysvětlení nepřijde asi na něj nemám nárok...
Tak snad dozvím se to a snad nebude to někdy za rok...