Pocity který museli ven pocity co patří pouze a jen...
Jenom jí s kterou můj život není pouhej sen..
24.05.2012 1 1140(10) 0 |
Člověk co jednou zlomený srdce už má...
Raději myslí než ho zas někomu do rukou dá...
Tolik trápení .slz prolitých a v srdci plno bolesti...
Období kdy obrací se štěstí v neštěstí...
Tak žijeme si my.lidé v týhle době...
Lepší to už nebude ani výhledově...
Chtěl bych se procházet mezi kapkami deště...
Chtěl bych pravdu se dozvědět a nevím co ještě...
Chtěl bych konečně přestát hrát tyhlety hry...
Chtěl bych mít o tobě v noci jen krásný sny...
Chtěl bych toho jak vidím asi až moc...
S tebou v den se obrací pochmurná noc...
Jsi něco jako osmý div světa co hladí mou duši...
Jsi jako šíp co ostrý těd nabitý zůstal ti v kuši...
Jsi hvězda co na nebi nejjasněji svítí...
Jsi z lásky natrhaná kytice z lučního kvítí...
Jsi poslední jedinec svého druhu...
Jsi cesta ven a to dokonce i z kruhu...
Jsi pohlazení co hřeje mou malou duši...
Jsi srdce co do rytmu života si buší...
Pohladit políbit a cítit vůni tvou...
Jsem otrokem citů a ty Paní mou jedinou...
Bezeslov vyslovená lidská pravda odvěká...
Není to sen..jen láska ze mě dělá zase člověka...
Za chvíle co mohu být pouze s tebou...
Děkuji celým srdcem a ne jen komorou levou...
Moc tak moc tobě tvá role ti sluší...
Ostatní za tebe svá srdce těd suší...
Raději myslí než ho zas někomu do rukou dá...
Tolik trápení .slz prolitých a v srdci plno bolesti...
Období kdy obrací se štěstí v neštěstí...
Tak žijeme si my.lidé v týhle době...
Lepší to už nebude ani výhledově...
Chtěl bych se procházet mezi kapkami deště...
Chtěl bych pravdu se dozvědět a nevím co ještě...
Chtěl bych konečně přestát hrát tyhlety hry...
Chtěl bych mít o tobě v noci jen krásný sny...
Chtěl bych toho jak vidím asi až moc...
S tebou v den se obrací pochmurná noc...
Jsi něco jako osmý div světa co hladí mou duši...
Jsi jako šíp co ostrý těd nabitý zůstal ti v kuši...
Jsi hvězda co na nebi nejjasněji svítí...
Jsi z lásky natrhaná kytice z lučního kvítí...
Jsi poslední jedinec svého druhu...
Jsi cesta ven a to dokonce i z kruhu...
Jsi pohlazení co hřeje mou malou duši...
Jsi srdce co do rytmu života si buší...
Pohladit políbit a cítit vůni tvou...
Jsem otrokem citů a ty Paní mou jedinou...
Bezeslov vyslovená lidská pravda odvěká...
Není to sen..jen láska ze mě dělá zase člověka...
Za chvíle co mohu být pouze s tebou...
Děkuji celým srdcem a ne jen komorou levou...
Moc tak moc tobě tvá role ti sluší...
Ostatní za tebe svá srdce těd suší...
25.05.2012 - 10:49
Moc krásné vyznání...moc...až poslední dobou, hlavně, když jsem na Psancích zjišťuji jak úžasného mám manžela, hodného, pracovitého a hlavně, co mě má rád a vím , že mu můžu ve všem věřit a aj kdyby mě chtěl někdy opustit, tak to udělá solidně a slušně....a přeju tvé dívce, abys pro ní jednou byl taky takovým manželem, a aby si toho vážIla a byla S TEBOU šťastná :)))
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
In vitro : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Bez Tebe a s Tebou..
Předchozí dílo autora : Na vahách
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Mitril [14], k.temerov [14], jayjay [14], buburadley [13], kajica [9]» řekli o sobě
Homér řekl o TualKraplak :Ztratila se na bleším trhu.