Vím, co si myslíš

Dnes jsem četla článek, který oznamuje, že američtí vědci vyvinuli přístroj, který dokáže rozluštit, na co člověk pomyslí. Zatím to prý funguje jen s obrázky, ale budou pracovat na tom, aby dokázal pracovat i s celými slovy a větami. Jaké by to ale mohlo mít důsledky?
Článek uvádí, že by přístroje v budoucnu mohli nahradit detektory lži. To by mohlo být celkem pozitivní. Otázka je, jestli by to fungovalo. Detektory se dají obelstít, pokud se člověk umí dokonale ovládat. Tak proč by nemohl obelstít i tento přístroj? Stačí, aby myslel úplně na něco jiného, než se ho ptají a přístroj jim nepomůže. Ale dejme tomu, že by u většiny lidí fungoval. Pak by tedy mohl přinést něco pozitivního.
Ale negativní věci sebou jistě přináší také. I když je všechno zatím ve fázi vývoje, co když to jednoho dne dospěje do stavu, kdy ke čtení myšlenek bude stačit naprosto jednoduchý přístroj. To potom přijdeme o veškeré soukromí. Každý z nás by jistě chtěl někdy vědět, na co druzí myslí. Ale bylo by vám příjemné, kdyby někdo četl vaše myšlenky? Mně tedy moc ne. Protože to je jediné místo, kde má člověk absolutní soukromí. Zatím… Je možné, že o něj jednoho dne přijdeme. Tak si říkám, jestli je dobré, že jde pokrok stále tak dopředu. A myslel vůbec někdo na to, co by takovýhle zdánlivě nevinný vynález mohl všechno způsobit? Jen si to na chvíli představte. Pak by to třeba mohlo vypadat jako ve filmu „Po čem ženy touží“. Dalo by se toho dobře zneužívat. Mohli byste ublížit spoustě lidí, i když nechtěně.
Nebo bychom mohli dopadnout jako v jednom z dílů „Planety opic“, myslím, kdy spolu lidé už vůbec nemluví, ale dorozumívají jen se pomocí myšlenek. Ať tak či tak, moc optimistické to není. Tak jen doufám, že nějaký takový vynález spatří světlo světa za hodně dlouhou dobu, když ne vůbec.