|
záblesk
|
Stříbrná medaile za den ticha
Mlčeti zlato,
aby tě zlého zbavil
V májovém dešti stydne pýcha
Mluviti horkem
Cizího ke zdi nepostavil
A vysílačkou z Ležáků
Třesou se hlasy
Suchým korkem nám uniká víno,
dnešního dne jsi moje, vino
Vsakujem v trávě
a koťátka chtějí vyhladit
Třesou se hlasy
Mlčeti zlato
Mlčeti zlato,
aby tě zlého zbavil
V májovém dešti stydne pýcha
Mluviti horkem
Cizího ke zdi nepostavil
A vysílačkou z Ležáků
Třesou se hlasy
Suchým korkem nám uniká víno,
dnešního dne jsi moje, vino
Vsakujem v trávě
a koťátka chtějí vyhladit
Třesou se hlasy
Mlčeti zlato
zvláštní.. čtu ji už poněkolikáté a musím říct, že má něco do sebe, ale rozkrýt ji, není úplně snadné a možná to ani není třeba.. asi nejvíc na mě zapůsobily poslední dvě sloky..
Ano, líbí se mi. Taková mrazivá. Mám ráda básně, nad kterými se musí trochu přemýšlet, kde není vše jednoznačně řečeno..
Mlčeti zlato ? Hm...pokud je čas mlčet..tak mlč, ale je-li čas mluvit...tak to mluv :))))
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Hlavolam do trávy : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Chladná krása bezcitnosti
Předchozí dílo autora : Rosa ve vlasech

