Co sis jako myslela?

Kari mi naslouchá, jen
když se vaří,
Kari mi naslouchá,
když voní.
Mám rád i koření života.

Vařím, peču,
od povinností neuteču,
když mám dlouhý den,
sednu si v jídelně u oken.
Jen přemýšlím co dál,
bych si udělal.

Kari, žlutá nebo bílá?
Nejlepší je do červena,
rád si brousím nože,
a mám i rád trochu krve,
co po ní ta šmouha zbyde.
Já mám Kari rád
a hrozně si chci hrát.

Jídlo, to je moje,
když ucítím závan,
dech mi bere,
i když venku zrovna leje
a přez záclony je vidět,
jak porcuji.

Mám chladničku na maso,
chladím si i krve,
to, aby někdo neřekl,
že mluvím jen o jídle.

Kari,
co pak?
Marně se vaříš,
dožluta si krve
a souded vidí,
co se tady děje.

V mém zborníku na lžičky
uchovávám paličky na maso,
ocelové nože
a ještě něco...

Injekce na usmrtění
drůbeže.

Tolik masa mám
a musím ho sníst sám,
soused se už dodíval.
Navždy díky bohu!

Krvavé šmouhy smyty byly
a hlavy s mozkem kilové,
ty už jsou dávno pohřbené.

Vzkaz pro mou ženu:
Kari(n), ty jsi, ale slepice!