15.03.2012
6
1752 (10)
0
Rozpraskané rty a záděry u nehtů
prospané dny a plíce od dehtu
za oknem prostý klid neslyšné kroky
těžko lze uvěřit co změní dva roky

spadl a klidně spí má ruce od rmutu
nevnímá nevidí to díky vermutu
co s krví mísí se v nezjištném těle
spadl a prospí se daleko od postele

v hlavě má obrazy ve vlasech jehličí
na hlínu narazil ta ho však nezničí
v lese je prostý klid neslyšné kroky
těžko lze uvěřit co změní dva roky

daleko od města sejdu se s ním
vede tam cesta porostlá kapradím
tam spolu budeme potichu snít
spadnem a usneme už nechceme bdít.
 17.03.2012 00:12
Moc pěkná, mírně mrazivá
 16.03.2012 21:00
Taková variace na Spáče v úvalu :) Napsané je to dobře...
 16.03.2012 20:33
překrásně smutná... až zamrazí
 16.03.2012 13:53
taky mi připadá smutná...jako kdyby se tam stala nějaká tragédie.
 15.03.2012 23:22
 D_P
Citim příchuť kianydu a vůni hořkých madli ale zatracene se mi to libi....
 15.03.2012 23:12
něco okouzlujícího na tom nápadu, a až děsivého snad. povedená báseň.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.