|
...
|
Vlkodlačí drápek mě hladí po lících,
ach, něžně, tak něžně.
Než se rozběhneš po loukách, po lesích,
pojď blíž, pojď ke mně.
Kdo ví, proč se bestie mění v prince,
proč se krásky mění v žáby,
jsme dvě strany jedné mince,
neutíkej, ještě jsme neprohráli!
Slyším tvé toužebné zavytí k Měsíci,
slyšíš, jak chroptí a sípe můj dech?
Co jsme, než poutníci,
kteří chtěj zvrátit života běh?
Kdo jsi ty a kdo jsem já?
Čím jsme kdy chtěli být?
Starý svět už se rozpadá,
nech naše srdce dosloužit …
ach, něžně, tak něžně.
Než se rozběhneš po loukách, po lesích,
pojď blíž, pojď ke mně.
Kdo ví, proč se bestie mění v prince,
proč se krásky mění v žáby,
jsme dvě strany jedné mince,
neutíkej, ještě jsme neprohráli!
Slyším tvé toužebné zavytí k Měsíci,
slyšíš, jak chroptí a sípe můj dech?
Co jsme, než poutníci,
kteří chtěj zvrátit života běh?
Kdo jsi ty a kdo jsem já?
Čím jsme kdy chtěli být?
Starý svět už se rozpadá,
nech naše srdce dosloužit …
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Shadow Lullaby : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Hodina kreslení
Předchozí dílo autora : C´est la vie
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
Yana řekla o Sucháč :Realista, který se občas toulá v oblacích ( to je to první co mě napadne ). Vnímám, že má jasno, ale přesto tomu občas uniká a je mu dobře v tom rozervaném světě básníků, muzikantů, bohémů, a to se mi líbí. Vnímám, že stojí nohama pevně na zemi, ale rád se od země odpoutá. Píše básničky plné radosti ze života, z lásky, z lásky a obdivu k ženám. Ví své a když se občas přežene mráček, brzy ho nahradí sluníčko. A ještě si cením toho, že dokáže pochválit, povzbudit, ale i taktně zkritizovat. Sakra co napsat negativního??? Asi jen to, že ho vlastně vůbec neznám...

